Stát nemá určovat, kolik budou podnikatelé platit svým zaměstnancům za odvedenou práci. To je podle šéfa Podnikatelských odborů Radomila Bábka nepřípustný zásah do podnikání a do vztahů mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Proto se Podnikatelské odbory připojují k výzvě Hospodářské komory, aby v souvislosti se zvýšením minimální mzdy za nekvalifikovanou práci Ministerstvo práce a sociálních věcí zrušilo zaručené mzdy v soukromém sektoru. Ty se totiž automaticky zvyšují v návaznosti na zvyšování minimální mzdy.
Zaručená mzda byla zavedena v roce 2007 a stanoví nejnižší cenu práce v osmi skupinách. S každým zvýšením minimální mzdy musí zaměstnavatelé podle nařízení vlády automaticky zvýšit i mzdy zaručené. V roce 2019 činí nejvyšší zaručená mzda 26 000 korun.
Každé zvýšení minimální mzdy dopadá podle zástupců podnikatelů na celé české hospodářství a všechny firmy, i když minimální nebo zaručenou mzdu vůbec nevyplácejí, protože musí odstupňovat odměňování zaměstnanců bez ohledu na to, zda se produktivita práce zvýšila nebo ne. A to zejména v době, kdy ekonomika začíná zpomalovat, zatíží nejen firmy, ale citelně se dotkne i občanů, protože všichni zaměstnavatelé budou muset vysoký růst mezd promítat do cen zboží a služeb. „Práce je podle nás komodita, která má svou smluvní cenu. Stát do smlouvy mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci nemá co vstupovat,“ odmítá šéf Podnikatelských odborů Radomil Bábek.
