Výprodejní tlaky se dolaru nepouští. Americká měna oslabuje v dolarovém indexu i proti procyklickým měnám. Proti euru se obchoduje nad 1,1870 EURUSD. Koruna profituje z větší ochoty riskovat, kterou na FX trzích pozorujeme. Pomáhá i nárůst domácích tržních sazeb. Kurz se posunul krátce pod 25,50 za euro.

Politické strany si loni přišly na 705 milionů Kč, nejméně od 2009

Největší politické strany a hnutí v Česku si loni přišly na 705 milionů korun, což je nejméně od roku 2009. Většina peněz pochází ze státních příspěvků, další dodávají soukromí sponzoři. Firemních darů ale ubývá, strany se častěji zadlužují. Vyplývá to ze studie spolku při Institutu ekonomických studií Univerzity Karlovy EconLab, který vychází z dat serveru PolitickeFinance.cz. Web sleduje 32 politických stran a hnutí, které kandidují v krajských volbách.

Příspěvky ze státního rozpočtu tvořily ve výnosech stran 68 procent a rozdělilo si je 23 stran a hnutí. Nejvíce peněz, 133 milionů korun, dostali sociální demokraté. Zbytek stran se zastoupením v Poslanecké sněmovně obdržel částky v řádu desítek milionů korun.

Významnou položku v příjmech stran tvoří dary od fyzických a právnických osob. Téměř čtyři pětiny všech darů, které směřovaly všem 32 sledovaným stranám, obdržely ANO, ČSSD, KDU-ČSL, KSČM, ODS a TOP 09. Největším příjemcem darů i nadále zůstala ODS, která první příčku drží od roku 2008. V loňském roce dostali občanští demokraté dary v hodnotě 25,471.641 Kč, což podle studie představuje více než třetinu všech darů sledovaných stran.

Celková hodnota darů politickým stranám byla ale loni nejmenší od roku 2009. Objem darů od právnických osob sledovaným stranám dosáhl dokonce nejnižší hodnoty od roku 2000. „Jedním z hlavních důvodů je to, že se v minulém roce nekonaly žádné volby,“ uvedli ekonomové. Upozorňují ale také na to, že mezi dary se vyskytuje stále vysoký podíl rizikových darů, tedy takových, které pocházejí od firem, které se mohou nacházet ve střetu zájmů, nebo od dárců, které lze obtížně identifikovat. „S výjimkou ČSSD, u které je tento podíl minimální, se podíl rizikových darů u větších stran pohybuje mezi 35 až 80 procenty z celkového objemu darů od právnických osob,“ píše se ve studii.

Zatímco firemních darů spíše ubývá, strany se stále častěji zadlužují. Dluhy rostly hlavně okolo let 2006, 2010 a 2013, kdy se konaly volby do Poslanecké sněmovny. „Celková zadluženost parlamentních politických stran v posledních dvou volebních obdobích narostla o téměř 260 procent, zejména kvůli dluhům ODS a ČSSD,“ poznamenali autoři studie. V sumě dluhů přitom není započítán potenciální dluh ČSSD 337 milionů Zdeňku Altnerovi, který by její aktuální dluhy ještě více než zdvojnásobil.

Za významně zadlužené lze podle studie označit takové strany, které mají podíl dluhu na příjmech vyšší než 50 procent. Jsou to ČSSD, ODS, ANO 2011, Severočeši.cz, Strana zelených, Změna a Volba pro město (Hradec Králové) a Politické hnutí Změna (Liberec). „Tyto strany mohou mít v případě výpadku příjmů, např. v důsledku volebního neúspěchu, problémy se splácením dluhu,“ upozorňuje studie. Dluhy podle autorů pro strany přitom neznamenají jen ekonomický problém. „Nekomfortní finanční situace znamená i vyšší politická rizika. Dluh může motivovat např. k udržování koalic za každou cenu, odmítání předčasných voleb, nebo snahám získat prostředky nestandardními cestami,“ dodali analytici.

Newsletter