Ukrajinský prezident Petro Porošenko přivítal čtvrteční rozhodnutí summitu Evropské unie prodloužit sankce proti Rusku o dalších šest měsíců do poloviny příštího roku. Usnesení šéfů států a vlád osmadvacítky se očekávalo.
„Vítáme jednomyslné rozhodnutí EU prodloužit ekonomické a sektorové sankce proti Rusku,“ uvedl Petro Porošenko. „Jsem upřímně vděčný za neochvějnou jednotu a solidaritu evropských vůdců při obnově ukrajinské suverenity a územní celistvosti, včetně Krymu,“ dodal.
Prodloužení sankcí, uvalených proti Rusku předloni kvůli anexi ukrajinského Krymu a rozdmýchání povstání proruských separatistů na východě Ukrajiny, souvisí i s děním okolo mírových dohod z běloruského Minsku. Jejich podmínky stále nejsou splněny a západní společenství zdůrazňuje zvláštní roli Moskvy, která má vliv na proruské povstalce ve vzbouřeneckých regionech východní Ukrajiny. Konflikt si vyžádal téměř 10.000 obětí.
Prodloužení unijních sankcí podle agentury Reuters představuje i signál vůči nově zvolenému americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, který se ujme funkce příští měsíc a který dělá EU starosti svými přísliby ohledně možného sblížení s Ruskem. „Bylo by velmi špatným signálem vůči Trumpovi, kdybychom vyhnuli tomuto rozšíření sankcí, anebo kdybychom je prodloužili o kratší dobu,“ uvedl nejmenovaný představitel unie.
Nyní prodlužované sankce zakazují vývoz některých technologií do Ruska, například pro těžbu ropy, omezují ale především přístup velkých ruských firem a bank k penězům. Rusko reagovalo vlastními sankcemi a ve snaze postihnout hospodářství EU zakázalo například dovoz některých potravin.
EU ale kvůli ukrajinské krizi uvalila na Rusko i různé další sankce. Osoby narušující ukrajinskou územní celistvost mají zmrazený svůj evropský majetek a zakázané cesty do unie, je omezeno obchodování s anektovaným Krymem.
Podle diplomatických zdrojů ČTK by měla dnes začít příslušná právní procedura tak, aby rozhodnutí o prodloužení sankcí mohlo být příští týden publikováno v unijním věstníku. Po prodloužení by tedy měly sankce platit do konce července 2017.
I přes hrozby některých evropských vůdců nedošlo k přijetí nových sankcí proti Rusku kvůli konfliktu v Sýrii. Polsko bylo mezi státy, které si přály prodloužení sankcí na delší období, Itálie naopak představovala vůdčí hlas přimlouvající se za obnovení obchodních styků s Moskvou, poznamenala agentura Reuters.
