Spotřebitelské ceny v eurozóně i celé Evropské unii v březnu meziročně poklesly o 0,1 procenta. Evropský statistický úřad Eurostat tak dnes potvrdil svůj předcházející rychlý odhad březnového vývoje. V deflaci jsou země platící eurem od loňského prosince, její výše se však postupně snižuje.
V únoru totiž v meziročním srovnání klesaly ceny v eurozóně i celé evropské osmadvacítce o 0,3 procenta. O rok dříve, tedy v březnu 2014, přitom eurozóna zaznamenala půlprocentní inflaci, celá EU pak inflaci 0,6 procenta.
V deflaci bylo minulý měsíc dvanáct zemí osmadvacítky. Nejvyšší údaj vykázalo problematické Řecko, kde ceny klesly o 1,9 procenta, následované Kyprem (1,4 %), Polskem (1,2 %), Bulharskem a Litvou (obě 1,1 %), Španělskem (0,8 %), Maďarskem (0,5 %), Slovenskem a Slovinskem (0,4 %), Irskem a Nizozemskem (0,3 %) a Belgií (0,1 %). V Estonsku, Francii, Chorvatsku, Itálii a Finsku se podle Eurostatu v březnu ceny nezměnily.
Největší inflaci zaznamenaly Rakousko, kde ceny rostly o 0,9 procenta, Rumunsku (0,8 %) a Švédsko (0,7 %). Pro Českou republiku uvádí v březnu Eurostat inflaci na úrovni 0,1 procenta, stejné hodnoty dosáhly také Německo a Lucembursko. Tempo růstu cen v Česku je tak už třetí měsíc beze změny.
Největší vliv na růst cen v eurozóně měly podle Eurostatu ceny v gastronomických službách, nájmy a tabákové výrobky, k poklesu naopak přispíval nejvíce vývoj cen paliv pro dopravní prostředky, topných olejů a telekomunikačních služeb.
V deflaci jsou země používající společnou měnu od prosince, v lednu ceny meziročně klesly dokonce o 0,6 procenta. Je to podruhé v její historii. V minulosti se ceny snižovaly pouze v období od června do října 2009.
Už od října 2013 je přitom inflace v eurozóně pod hranicí jednoho procenta, kterou Evropská centrální banka (ECB) označuje za nebezpečnou zónu. Banka se přitom kroky jako jsou minimální úrokové míry, levné úvěry či nákupy cenných papírů snaží inflaci dostat k cílové hodnotě dvou procent. V březnu také společně s národními bankami eurozóny zahájila takzvané kvantitativní uvolňování měnové politiky, které zahrnuje tisknutí nových peněz a nákupy vládních dluhopisů.
