Americké výnosy středních splatností jsou nejvýše od začátku roku 2020. Výnosová křivka se vinou poklesu delších splatností zploštila. Spread mezi 30letým a 5letým výnosem je nejnižší od února 2019. Dolar je proti euru nejsilnější od května 2020. Měny regionu zpevnily, koruna se obchoduje pod 24,45 za euro.

Práce z domova: možnost, nebo nutnost?

Studie mapuje rozsah využívání práce z domova v ČR během pandemického roku 2020. Přečtěte si naši novou studii a dozvíte se více.

SHRNUTÍ

  • Studie mapuje rozsah využívání práce z domova v České republice během koronavirového roku 2020 napříč sociodemografickými skupinami. Ukazuje, jak s přechodem na práci z domova souvisí charakteristiky pracujících, jako jsou vzdělání, odvětví, pohlaví, péče o menší dítě v domácnosti. Analýza také odhaluje vnímané překážky a výhody práce z domova.
  • Podíl pracujících z domova silně koreloval s vývojem epidemiologické situace. Během první (jarní), zdaleka nejmenší vlny pandemie, dosáhl podíl zaměstnanců pracujících z domova 40 %. Během diametrálně větší vlny na podzim už jen 30 %. Pravděpodobnost přechodu na práci z domova výrazně souviselo s úrovní vzdělání a odvětvím, respektive s profesí.
  • Přechod na práci z domova byl u vysokoškolsky vzdělaných o 20 procentních bodů (p. b.) pravděpodobnější než u pracovníků s maturitou a o celých 40 p. b. vyšší než u pracovníků bez maturity. Přechod na práci z domova v odvětvích peněžnictví a IT a školství byl oproti obchodu a službám o 20 p. b. pravděpodobnější. Nejmenší výskyt přechodů na práci z domova vykázaly sektory průmyslu a zemědělství (o cca 8 p. b.). Celkově byl přechod na práci z domova v průběhu podzimní epidemické vlny (o 5 p. b.) méně častější než na jaře.
  • Hlavním důvodem nevyužití práce z domova byl charakter práce. Pouze desetina respondentů také uvedla, že pracovala raději na pracovišti, protože jim to více vyhovovalo. Stejný podíl uvedl, že jim zaměstnavatel práci z domova neumožnil.
  • Pracující z domova spatřovali výhody této formy práce zejména v časové flexibilitě a čase ušetřeném na dojíždění do práce. Zároveň tito v průměru uváděli, že jejich produktivita byla na podobné úrovni, jako kdyby pracovali na pracovišti. Ženy dokonce v průměru vykazovaly produktivitu práce doma o něco vyšší. Výraznější podíl mužů s menšími dětmi uváděl, že se doma hůře soustředili na práci.
  • Většina pracovníků by ráda do budoucna pracovala distanční formou přibližně polovinu svých úvazků, a to i ti, kteří během roku 2020 práci z domova nevyužili.
  • Vyšší podíl práce z domova neznamenal bezpečnější chování v rámci firemních informačních systémů. Skoro polovina pracujících z domova nemusela dělat žádné změny v IT bezpečnosti ani kvůli zaměstnavateli, ani nezměnili svoje vlastní chování. Největší důraz na bezpečnost byl kladen v odvětví IT a financí, nejmenší ve školství a kultuře.
  • Nejvýraznější výskyt přechodu na práci z domova nastal zejména u pracovníků s vyšším vzděláním pracujících na pozicích, které tento přechod dovolovaly. Je tedy velmi nepravděpodobné, že by se práce z domova v době post-pandemické výrazněji rozšířila oproti stavu před rokem 2020. Brání tomu především struktura české ekonomiky, a tedy charakter vykonávané práce. Výraznější změny lze očekávat až s případným nástupem fenoménů Průmyslu 4.0. Ten však bude podmiňovat další rozvoj informačních technologií a dostatečná úroveň digitální gramotnosti a schopnost většiny pracovníků digitální technologie využívat.

 

Newsletter