Historie má tendenci se opakovat a zapomínání s nevzdělaností opakování chyb usnadňují, varoval premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Uvedl to dnes při slavnostním zahájení 12. ročníku projektu Příběhy bezpráví, který má nastupující generaci přiblížit osudy těch, kteří byli komunistickým režimem perzekvováni.
„Příběhy bezpráví ukazují, kolik lidské odvahy je potřeba, aby zvítězila alespoň v některých případech spravedlnost nad zvůlí a svoboda nad nedemokratickým tažením,“ řekl předseda vlády. Podle něj k pronásledování komunistickým režimem stačilo odlišné politické smýšlení „nebo jen to, že vás někdo z vlastních zištných důvodů jednoduše udal“, dodal Sobotka.
Při zahájení byly uděleny ceny Příběhů bezpráví, letos věnované památce faráře Josefa Toufara, který zemřel v komunistickém žaláři na následky mučení. In memoriam ji obdržel páter Ondřej, představený sokolovského kláštera, občanským jménem Karel Frgal. Strávil 11 let ve vězení za to, že v klášteře ukrýval pronásledovaného kněze a nechal v něm přenocovat dva studenty, kteří se chystali emigrovat.
Dalším oceněným byl Jiří Světlík z Plzně, který byl odsouzen na 20 let za velezradu kvůli tomu, že pomáhal vězňům v lágrech na Slavkovsku. „Dělal jsem to, co jsem dělat ne mohl, ale musel,“ uvedl Světlík s tím, že se zachoval v duchu skautského slibu. Většinu času strávil v uranových dolech na Jáchymovsku. Podobný osud měl učitel František Teplý z Dolní Rovně na Pardubicku, který byl odsouzen na 14 let za protistátní činnost.
Oceněné vybírali sami studenti „z lidí, o kterých jsme 40 let nevěděli,“ uvedla slovenská herečka a politička Magda Vášáryová, která jednu z cen předávala. Ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) pak připomenul, že komunistický režim pronásledoval statisíce lidí, ale že příběhy konkrétních lidí těmto číslům dávají konkrétní rozměr. Potlesku se dočkal i Ukrajinec Hennadij Afanasjev, který strávil dva roky v ruském vězení pro nesouhlas s ruskou anexí Krymu.
Letošní ročník projektu má seznámit žáky a studenty s příběhy lidí, kteří byli přinuceni v minulém století z různých důvodů opustit své domovy. Ve školách budou promítány filmy o poválečnému odsunu Němců, přesidlování a internaci řeholníků, provokacích komunistické tajné policie vůči těm, kteří chtěli odejít do zahraničí, a o budování hranice z ostnatých drátů.
