Řecký premiér Alexis Tsipras a zástupci dalších čtyř zemí dnes slavnostně zahájili výstavbu plynovodu Trans Adriatic Pipeline (TAP). Potrubí v délce 870 kilometrů bude konečným článkem trasy, která bude přepravovat zemní plyn z Ázerbájdžánu přes Gruzii, Turecko, Řecko, Albánii a pod mořem do jižní Itálie. Projekt sníží závislost oblasti na ruském plynu.
„Překreslí to energetickou mapu jihovýchodní Evropy a udělá to z Řecka energetický uzel celého regionu,“ prohlásil Tsipras na ceremoniálu v Soluni. „Otevíráme významnou část jednoho z největších a nejsložitějších projektů v dějinách energetiky,“ citovala agentura Reuters gruzínského premiéra Giorgiho Kvirikašviliho.
Projekt v březnu schválila Evropská komise jako součást plánovaného jižního koridoru, jehož cílem je spojit země EU s novými zdroji zemního plynu. TAP, který v návaznosti na plynovod Transanatolian Pipeline (TANAP) spojí pole Šach Deniz II v Ázerbájdžánu s Itálií, je největším projektem nových dodávek plynu do Evropy.
Počáteční kapacita plynovodu má činit deset miliard metrů krychlových ročně, provoz má být zahájen v roce 2020. Akcionáři TAP jsou firmy BP, SOCAR, Snam, Fluxys, Enagás a Axpo. Celá trasa plynovodů, v níž je TAP konečným článkem, bude měřit 3500 kilometrů a celkové náklady projektu včetně přípravy těžby a vybudování terminálů dosáhnou 45 miliard dolarů (1,1 bilionu Kč).
