Proces vystoupení Británie z Evropské unie, k němuž se země rozhodla v červnovém referendu, možná bude trvat déle než se dosud předpokládalo a uzavřít se může až koncem roku 2019. S odkazem na zdroje ve vládě a v londýnském finančním středisku City to napsal nedělník The Sunday Times. Podle listu je pravděpodobné, že kabinet se k aktivaci článku 50, kterým budou jednání o brexitu formálně zahájena, odhodlá až za rok. Důvodem prý jsou organizační problémy na ministerstvech i čekání na výsledky voleb ve Francii a v Německu.
Britští politici už od referenda trvají na tom, že k aktivaci článku 50 unijní smlouvy je zatím nic nenutí a že jde o suverénní rozhodnutí Británie. Ve chvíli, kdy jednání o brexitu skutečně odstartují, budou mít obě strany na domluvení podmínek odchodu a další koexistence dva roky.
Zatímco dosud se hovořilo o tom, že premiérka Theresa Mayová celý proces spustí nejspíš příští rok v lednu, nyní už někteří členové vlády připouštějí odklad. Podle zdrojů z kabinetu, které citoval The Sunaday Times, si další zdržení mohou vyžádat organizační záležitosti na nově vytvořených ministerstvech pro brexit a pro mezinárodní obchod vedených Davidem Davisem a Liamem Foxem.
Hladký průběh příprav na brexit narušují i kompetenční spory mezi některými resorty: například Fox je nespokojen s tím, že některé pravomoci ohledně mezinárodního obchodu a smluv stále drží ministerstvo zahraničí vedené Borisem Johnsonem, a chce věc řešit s ministerskou předsedkyní.
Dalším faktorem je harmonogram voleb ve velkých evropských zemích. Francie totiž bude v květnu 2017 hlasovat o novém prezidentovi a složení parlamentu, v září jsou parlamentní volby naplánované v Německu. „Nemůžete vyjednávat, když nevíte s kým jednání povedete,“ citoval nedělník zdroj ze City.
Pokud by vláda skutečně oficiálně rozhodla o odkladu aktivace článku 50 až do podzimu 2017, rozladilo by to zastánce brexitu zejména z řad konzervativců. Podle Nigela Farage, bývalého předsedy protievropské Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP) a jedné z nejviditelnějších tváří kampaně za brexit, by zdržení mohlo vést až k masovým demonstracím.
