Bankovnictví se i letos těší vysoké důvěře Čechů. Na 84 procent respondentů si pochvaluje především zabezpečení dat. Spokojenost s bankami se ale netýká pouze bezpečnosti, oproti loňskému roku totiž hodnotí Češi bankovní sektor obecně lépe. Vyplývá to z výzkumu agentury SC&C pro Českou bankovní asociaci (ČBA), který kromě image bank zkoumal i úvěrové zatížení jejich klientů.
„Důvěra Čechů v banky má v posledních letech vzrůstající tendenci, což je pro nás samozřejmě skvělá zpráva,“ říká Vladimír Staňura, hlavní poradce ČBA. „České banky se těší skvělé kondici, což je především zásluhou konzervativního řízení rizika, a tedy odpovědného přístupu k péči o úspory klientů,“ dodal.
Každoroční výzkum dlouhodobě potvrzuje vysokou důvěru Čechů v bankovní sektor. Se 7,2 body z 10 banky stanuly na prvním místě před veřejnými zdravotnickými zařízeními, leteckými společnostmi, ale třeba i společnostmi zajišťujícími dodávku energií, státními úřady či pojišťovnami.
Češi věří bankám i v oblasti zabezpečení svých dat. Největší potenciální nebezpečí úniku dat podle nich hrozí u internetových obchodníků s nezabezpečenými stránkami a u nebankovních poskytovatelů půjček. „Navzdory nové legislativě otevírající poskytování některých bankovních služeb dalším nebankovním subjektům si jen každý desátý Čech myslí, že větší sdílení důvěrných informací povede k lepším a rychlejším službám,“ upozorňuje Staňura.
Češi dali v důvěře zabezpečení přednost bankám před nebankovními poskytovateli či fintech společnostmi. Druhé zmiňované zůstávají v očích respondentů spíše otazníkem – devět z deseti odpovědělo, že o jejich existenci dosud neslyšeli, a tak nedokážou určit, jak by je využili.
Češi jsou se svými bankami a jejich službami obecně spokojeni
Kromě důvěryhodnosti zkoumal výzkum i míru spokojenosti. Za tímto účelem Češi hodnotili hned několik atributů. „Podle důležitosti jednotlivých položek ve výzkumu jsme sestavili takzvaný CSI Index (Customer Satisfaction Index), ve kterém banky získaly 84 bodů ze 100, což značí, stejně jako v minulých letech, obecně vysokou spokojenost Čechů s bankovním sektorem,“ vysvětluje Jana Hamanová, ředitelka výzkumu agentury SC&C.
Čím dál pozitivněji Češi na bankovním trhu hodnotí nejen stav českých bank, ale také konkurenční prostředí. „Narůstající konkurenci mezi bankami Češi považují za dobrou věc, která může přispívat k jejich spokojenosti,“ dodává Hamanová.
O změně své hlavní banky uvažuje minimum klientů
To, zda jsou klienti spokojeni se svými bankami, ovlivňuje podle výzkumu především poskytovaná kvalita služeb, důvěryhodnost, plnění slibů, profesionalita bankéřů a vstřícnost personálu. To jsou společně se zázemím, dostupností poboček a kvalitou internetového bankovnictví současně i nejsilnější motivátory k tomu, aby klienti danou banku využívali. „O změně banky podle výzkumu uvažovala zhruba třetina klientů, nicméně z nich pouze dvě procenta skutečně hlavní banku změnilo a 35 procent začalo využívat služeb i další banky,“ uvádí Hamanová.
Mezi věci, které by klienti chtěli změnit, se jako každý rok zařadily především poplatky za jednotlivé služby, které by se dle nich měly zcela zrušit. Dále by ocenili zvýšení úroků u vkladů na účet a u spořicích účtů, stejně jako by si přáli více bankomatů či poboček své banky, což se ukázalo jako problém zejména u klientů menších bankovních společností.
Čtvrtina klientů má hypotéku, pětina spotřebitelský úvěr
Poměrně velká část respondentů uvedla, že má hypotéku. Nejvíce si ji berou lidé ve středním věku, a to nejčastěji se sjednanou dobou na 20 let a částkou do dvou milionů korun. Drtivá většina hypoték míří na nákup vlastního bydlení. Zdrojem vlastních peněz při nákupu nemovitosti bývají vlastní úspory z běžných a spořicích účtů (70 procent), velmi oblíbené především u starších lidí je ale i využití stavebního spoření (34 procent). Často jde také o kombinaci více zdrojů financování.
„Průzkum potvrdil náš předpoklad, že si ve velké většině Češi berou hypotéku, aby si zajistili vlastní bydlení, a ne aby „spekulovali“ na současný trend růstu cen nemovitostí,“ upřesňuje Staňura. To potvrzuje také fakt, že téměř polovina oslovených neměla vůbec ponětí, jak a zdali je investice do nemovitostí výhodná.
Pětina respondentů má také spotřebitelský úvěr, ten ale mnohdy nemusí mít u bankovní společnosti. Úvěr bývá nejčastěji využíván ke koupi automobilu. „Nelze přehlédnout, že dle výzkumu si čtvrtina – především starších – klientů brala úvěr v hotovosti. Banky ale mají pro posuzování poskytování spotřebitelských úvěrů nastavená přísná pravidla a klienty si důkladně prověřují,“ uzavírá Staňura.
