Češi se neorientují v problematice financování bydlení. V nedávném testu finanční gramotnosti společnosti Wüstenrot získali jen 41 % bodů. Největší problémy jim přitom dělaly otázky týkající se toho, jak stát podporuje produkty na bydlení nebo je reguluje. Lépe si vedli v obecnějších dotazech k finančním produktům.
Na vlastní bydlení má v hotovosti pouze kolem 8 % Čechů, a tak jediné řešení je si půjčit. Češi do 55 let by v 79 % pro peníze zamířili do banky nebo stavební spořitelny. Finanční gramotnost ale v oblasti financování bydlení pokulhává. „Finanční gramotnost je u Čechů dlouhodobě považovaná za průměrnou, každoroční měření našich znalostí Českou bankovní asociací v oblasti financí se pohybuje mezi 50 a 60 %. Pokud se ale podíváme hlouběji, jako v našem průzkumu na financování bydlení, vykazujeme mnohem horší výsledky,“ vysvětluje Martin Fritsch, specialista výzkumu trhu a klientů ze společnosti Wüstenrot.
Nejasnosti v otázkách ohledně státní podpory nebo regulací
Čechům dělaly největší problémy dotazy, kde byl zapojen stát, ať už ve formě finanční podpory konkrétního produktu nebo naopak regulace. Například jen 27 % respondentů správně odpovědělo, že státní podpora stavebního spoření dosahuje až 2 000 korun měsíčně. To, že banka nám na hypotéku obvykle půjčí až 80 % ceny nemovitosti, v průzkumu správně odpovědělo pouze 23 % dotázaných. Od 1. dubna banky dle rozhodnutí České národní banky mohou půjčit dokonce 90 %. „ Regulace pravidel pro poskytování hypoték z roku 2018 řadu zájemců znejistila v tom, za jakých podmínek je mohou získat. Je to oblast, na kterou je potřeba se ještě zaměřit, třeba i s pomocí finančních poradců,“ vysvětluje produktový manažer Wüstenrotu Marian Holub. Naopak nejlépe si Češi vedli v otázkách zkoumajících obecnější přehled o finančních produktech. Třeba to, že na kterých finančních produktech jsou vklady pojištěné, věděla zhruba polovina respondentů a stejné procento dotázaných správně odpovědělo, že nárok na úvěr vzniká v rámci stavebního spoření.
Pražané jsou nejerudovanější
Nejlepší výsledky v testu vykázali podle očekávání Pražané, kteří získali 47 %. Překvapením jsou naopak výsledky, kterých dosáhli respondenti z malých měst s 1 001–5 000 obyvateli – dostali se totiž na úroveň velkoměst. „Velká města mají vyšší koncentraci vysokoškolsky vzdělaných lidí, je to dáno soustředěností služeb na úkor průmyslu, jsou tu státní i vzdělávací instituce. Ale ve výsledku je vidět, že nezáleží na velikosti místa bydliště. Finanční gramotnost je třeba zlepšit plošně,“ doplnil Martin Fritsch.
Nejlépe si vedla střední generace a vysokoškoláci
Ani vzdělanostní skladba dotázaných nepřinesla nic nečekaného. Vysokoškoláci získali 55 % bodů. Nejhůře se dařilo lidem se základním vzděláním (dosáhli jen 30 %). Lepší znalosti prokázali i muži, kteří se ve financování bydlení orientují lépe a dosáhli 46 % bodů, zatímco ženy jen 37 %. Výsledky nepřekvapují ani z hlediska věku – nejlépe odpovídali respondenti mezi 36 a 55 lety (45 %). Věkovou skupinou s nejhorším výsledkem byla mladá generace od 18 do 26 let s pouhými 32 % bodů. „Starší respondenti měli více času získat zkušenosti s finančními produkty na podporu bydlení, proto o nich mají větší povědomí než ti mladší,“ uzavírá Martin Fritsch.
