Třetina Čechů starších 55 let má v současné době uzavřené stavební spoření. Podle průzkumu finanční skupiny Wüstenrot se nejčastěji jedná o třetí a čtvrtou smlouvu. Naspořené prostředky přitom v minulosti využili hlavně na rekonstrukci. K ní však 64 % Čechů nad 55 let přistupuje až ve chvíli, kdy je nezbytná.
Stavební spoření je s celkovým počtem zhruba 3,2 milionu smluv jedním z nejoblíbenějších spořicích produktů Čechů. Ve skupině nad 55 let ho má sjednáno 31 %, přičemž se většinou jedná již nejméně o druhou smlouvu. „Stavební spoření je primárně určené na nákup nebo vylepšení bydlení. I když ho Češi často využívají jako výhodný spořicí produkt, je potěšující, že prostředky z něj slouží nejvíce právě na rekonstrukce,“ říká Jiří Procházka, produktový manažer finanční skupiny Wüstenrot a dodává: „Je ovšem třeba dodat, že věková skupina 55+ dosud nebyla tolik v hledáčku stavebních spořitelen. To se nyní mění a třeba Wüstenrot jim připravil stavebko přímo na míru.“ Podle aktuálního průzkumu skupiny Wüstenrot stavební spoření v minulosti na rekonstrukci využilo 46 % lidí starších 55 let, kteří měli stavební spoření, a dalších 33 % s jeho pomocí nakoupilo vybavení do domácnosti. Jen 27 % vydalo naspořené prostředky za něco jiného, než bydlení.
Rekonstrukce z nutnosti
Téměř dvě třetiny respondentů přitom rekonstruovaly či plánují rekonstruovat proto, že to stav bydlení vyžadoval. „Zatím u nás není zvykem rekonstruovat pravidelně, přesto, že podle odborníků se má například kuchyně obnovovat každých 10 let. K rozsáhlejším přestavbám se uchylujeme až ve chvíli, kdy je to skutečně nutné. Do té doby své bydlení spíše vylepšujeme drobnými úpravami,“ vysvětluje Jiří Procházka. Jeho slova potvrzuje i známá designérka Martina Pištěláková: „Kvalita bydlení není dlouhodobě prioritou, i když i to se pomalu mění a mít vkusně a funkčně zařízený byt či dům už začíná být trendy.“
A další důvody rekonstrukcí? Ve chvíli, kdy mají dostatek prostředků a čas, se změnám v bydlení věnuje 17 % dotázaných, 14 % lidí nad 55 let už se obává možných zdravotních omezení ve vyšším věku, a proto jim přizpůsobuje bydlení. „Tomuto motivu odpovídá i to, co Češi nad 55 let chtějí rekonstruovat nejčastěji – v 56 % je to koupelna,“ dodává Jiří Procházka. „Koupelna je problematickou částí bytu především v panelových domech, kde se bohužel ještě stále ve velké míře potkáváme s umakartovými jádry. Ta jsou nejen nevzhledná, ale i funkčně nedostačují. Hned po koupelnách se věnujeme kuchyním, kde narážíme především na zastaralé spotřebiče a nevhodné rozmístění,“ doplňuje Martina Pištěláková. Podle průzkumu má v plánu rekonstruovat kuchyň 40 % respondentů nad 55 let, kteří plánují rekonstrukci.
Podle dat 45 % Čechů nad 55 let přitom rekonstruovalo jen částečně, rozsáhlou přestavbu realizovalo 22 %. „Podle našich zjištění nejméně rekonstruují v Praze. Je to dáno poměrně velkou novou výstavby, která vyžaduje nejméně úprav. A samozřejmě cenou těchto prací, která je v Praze vyšší než v jiných částech republiky,“ uzavírá Jiří Procházka.
