Ministerstva, centrální úřady, státní podniky i společnosti, v nichž má stát většinu, možná už brzy začnou podnikat kroky k vyrovnanému zastoupení obou pohlaví ve svém vedení. Podíl žen či mužů na vrcholových pozicích by měl činit aspoň 40 procent. Rada vlády pro rovnost žen a mužů kabinetu doporučuje, aby to institucím a státním či polostátním firmám nařídil. Vláda to projedná v pondělí. Rada zdůraznila, že by se postup využil jen u nově obsazovaných postů, těch zaplněných by se nedotkl.
Vládní výbor pro vyrovnané zastoupení žen a mužů v politice a rozhodovacích pozicích připravil Strategii „+1“. Podle plánu by se každý rok měl počet žen v řídících funkcích zvýšit o jednu, dokud by podíl nedosáhl 40 procent. Opatření by se týkalo ale i mužů, pokud by byl jejich podíl nízký. Vládní rada považuje návrh za nekontroverzní.
Ženy představují 56 procent studujících na vysokých školách a 61 procent absolventů. V sedmnáctičlenné vládě jsou tři ministryně. Ve Sněmovně připadá ženám pětina křesel, v Senátu 19 procent a v městských zastupitelstvech 27 procent. Ženy tvoří tři pětiny zaměstnaných ve státní správě. Zastávají čtvrtinu postů náměstků. Víc než 40 procent pozic ředitelů odborů obsadily jen na třech ministerstvech.
„Rada vlády považuje současné zastoupení poloviny české společnosti – tedy žen – na všech úrovních vedení české státní správy za nedostatečné. Ženy zůstávají nadále výrazně podprezentovány i ve vedení obchodních společností, včetně těch s většinovou majetkovou účastí státu a státních podniků,“ uvádí rada v návrhu, který kabinetu předložil ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD). V dozorčích radách státních podniků činí podíl žen 23 procent, ředitelek je 10 procent. Ve firmách, v nichž má stát většinu, tvoří ženy 17 procent dozorčích rad a sedm procent představenstev.
Podle vládní rady při srovnání s ostatními státy EU je Česko na spodních příčkách žebříčku. „Příčinou situace je množství překážek, které musejí ženy na rozdíl od mužů překonávat, pokud se chtějí v rozhodovacích pozicích uplatnit,“ uvedli autoři návrhu. Jako bariéru jmenovali netransparentní pravidla kariérního postupu, nedostatek míst ve školkách, stereotypy o rolích mužů a žen, ale i diskriminaci. Za nízké zastoupení může podle nich také „nízká míra využívání pozitivních opatření“ v resortech.
Rada doporučuje dělat genderové audity, pravidelně zveřejňovat údaje o počtech a podílech žen a mužů ve vedení, v inzerátech na volné pozice používat „genderově korektní jazyk“ či sestavovat vyrovnaně výběrové komise. Při výběru tří postupujících žadatelů by jeden z nich běl být vždy muž či žena. Transparentní by měl být i kariérní postup.
Vládní výbor se Strategií „+1“ přišel už v roce 2013. Tehdejší vláda Petra Nečase (ODS) byla ale v demisi. Tehdejší koaliční strany se k podpůrným opatřením ke srovnání šancí stavěly odmítavě. Ani dnes je ale všichni vládní politici nepodporují. Vládní výbor už dřív podotkl, že by se kabinetu měly předkládat nejen politicky průchozí návrhy, ale hlavně ty správné.
