Výkonnost ekonomiky v prvním čtvrtletí 2017 pozitivně překvapila hned v několika zemích střední a východní Evropy (CEE). Výrazného růstu obzvlášť dosáhly ekonomiky Rumunska, Polska, Maďarska a České republiky.
Nedávný růst je obecně založen na stoupající poptávce domácností, růstu investic (obzvláště v Maďarsku) a zahraničním obchodu (především v České republice a na Slovensku).
„Vzhledem k tomuto vývoji jsme přistoupili ke zvýšení našeho odhadu průměrného růstu v regionu střední Evropy za tento rok z 3,1 procenta na 3,6 procenta. I pro následující rok očekáváme růst přesahující 3 procenta,“ uvádí hlavní ekonom Raiffeisen Bank International Peter Brezinschek.
„I české ekonomice se daří. Bohužel v rychlejším růstu ji brání vysátý trh práce, na kterém chybí nejen kvalifikované ale už i nekvalifikované pracovní síly. Proto náš odhad růstu na letošní i příští rok neměníme,“ doplňuje Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank.
Situace v jihovýchodní Evropě (SEE) je podobná. Největší ekonomika regionu – Rumunsko – prožívá boom. Ekonomiku žene vpřed především spotřeba domácností. I když v Bulharsku je dynamika ekonomiky zatím stálá, tempo růstu na západním Balkáně zpomaluje. Mírně nižšího růstu v porovnání s předchozím čtvrtletím dosáhlo Srbsko i Chorvatsko. V Chorvatsku je další růst také ovlivněn bankrotem Agrokoru, největší společnosti v zemi.
„Z těchto důvodů jsme snížili odhad pro Chorvatsko na tento i příští rok o 0,5 procentního bodu. Nicméně naše celková předpověď pro region SEE je i nadále růstová, konkrétně mezi 3,7 a 4,1 procenty v roce 2017. V roce 2018 také očekáváme výrazný růst ekonomiky ve výši 3,5 procenta,“ vysvětluje Brezinschek.
Ve východní Evropě (EE) stojí za zmínku především konec recese v Rusku
Dynamika inflace oslabuje
Po strmém růstu inflace na trzích CE/SEE na začátku roku, vlivem vývoje cen energií, se i zde situace poněkud zklidnila. Některé země dosáhly maxima inflace v březnu. Inflace v Rusku se nadále snižuje, přičemž centrální bankou stanovený cíl 4 procent je téměř dosažen. V ČR se inflace od začátku roku drží těsně nad inflačním cílem ČNB (2 %). Prudké zrychlení inflace v prvním čtvrtletí 2017 bylo jen přechodnou epizodou spojenou se sezónním výkyvem v cenách potravin. Inflace se bude přesto po zbytek roku pohybovat v blízkosti inflačního cíle ČNB, což umožní centrální bance začít zvedat úrokové sazby ze současných extrémně nízkých hodnot.
„Očekáváme, že v průběhu čtvrtého čtvrtletí 2017 ČNB přistoupí k prvnímu zvýšení základní úrokové sazby o 0,20 bazických bodů na 0,25 %. Toto zvýšení bude ale spíše testem, po kterém nebude hned následovat nepřetržitá řada růstu sazeb. Příliš rychlé zvyšování sazeb by vyprovokovalo prudké posilování koruny, které by zatlačilo inflaci zpět pod 2 %,“ říká Horská.
