Řecká privatizační agentura dnes podepsala se skupinou investorů dodatek k dohodě o prodeji a dlouhodobém pronájmu lukrativních přímořských pozemků bývalého aténského letiště Hellenikon. Sdělily to večer obě strany. Atény mají v rámci dohody se skupinou vedenou řeckou developerskou firmou Lamda Development získat 915 milionů eur (24,7 miliardy Kč). Dokončení této transakce je jednou z podmínek pro uvolnění další části peněz z loňského záchranného programu pro Řecko.
Privatizační agentura HRADF podepsala dohodu o privatizaci pozemků Hellenikonu už v roce 2014. Skupina investorů, jejímiž členy jsou i firmy z Číny a Abú Zabí, část pozemků koupí a část si pronajme na 99 let. Investoři by na bývalém letišti měli postavit rekreační městečko s hotely, obytnými budovami a obchody.
Během deseti let výstavby by mělo díky projektu vzniknout kolem 70.000 pracovních míst. Výkon řecké ekonomiky by investice do projektu měla zvýšit o dvě procenta ročně a do státní pokladny by to mělo dostat během 25 let deset miliard eur navíc, uvedla Lamda Development.
Uskutečnění transakce ale zbrzdily neshody s místními obyvateli, technické překážky a migrační krize, protože z Hellenikonu se od loňska stalo jedno z center dočasného pobytu tisíců migrantů. Atény si ale letos stanovily evakuaci Hellenikonu za jednu z priorit vlády.
„Podstatné zlepšení proti původní dohodě řeší problémy, které v minulosti tvořily jádro námitek proti ní,“ uvedl šéf HRADF Stergios Pitsiorlas. Podle revidované dohody splatí konsorcium investorů polovinu určené sumy do roku 2018 namísto původně sjednaného roku 2022. Investoři se zavázali, že během 12 let budou do projektu investovat osm miliard eur, více než podle původní dohody.
Mluvčí vlády Olga Gerovasiliová dnes řekla, že vláda by nyní měla dovést do konce jednání s evropskými věřiteli o uvolnění nové splátky záchranného úvěru. Ministři financí eurozóny minulý měsíc poskytli souhlas s uvolněním nových úvěrů v celkové sumě 10,3 miliardy eur, avšak pod podmínkou, že Atény pozmění zákony týkající se důchodů, privatizace a prodeje nesplácených úvěrů. Gerovasiliová dnes sdělila, že všechny zbylé sporné otázky již byly vyřešeny, jednání s věřiteli skončí ještě dnes a od středy by uvolnění peněz mohly začít schvalovat parlamenty evropských zemí.
Příjmy z privatizace byly významnou součástí dohod o mezinárodních záchranných programech pro Řecko od roku 2010 a měly výrazně přispět ke krytí finančních potřeb země. Jednotlivé řecké vlády ale kvůli politickému odporu a byrokratickým překážkám získaly prodejem majetku pouze setinu peněz, které Atény za tu dobu dostaly nebo mají slíbeno v rámci tří záchranných programů. Podle loňské dohody s věřiteli mají Atény získat prodejem majetku 50 miliard eur, což je podle pozorovatelů nereálné.
Podle HRADF mohou letos Atény získat z prodeje majetku přes dvě miliardy eur. Do roku 2018 by mohlo Řecko takto sehnat šest miliard eur.
