Globální měnová válka vstoupila dnešní devalvací čínského jüanu do nové a kritické fáze. Krok Pekingu by totiž mohl odstartovat vlnu devalvací v dalších zemích a zbrzdit zpřísňování měnové politiky po celém světě. Mohl by dokonce přimět americkou centrální banku (Fed), aby odložila připravované zvyšování úrokových sazeb.
Slovní spojení „měnové války“ použil už v roce 2010 bývalý ministr financí Brazílie Guido Mantega, aby popsal snahu zemí oslabit domácí měnu s cílem podpořit export. V posledních letech tento způsob získávání konkurenční výhody na světovém trhu nabral na intenzitě.
„Bylo nevyhnutelné, že se Čína v určitou chvíli do měnové války zapojí,“ řekl analytik Nick Lawson z Deutsche Bank.
V mnoha vyspělých zemích sestoupily úrokové sazby k nule, rozmohlo se tištění nových peněz a měnové kurzy se staly jedním z posledních zbývajících prostředků k podpoře podnikatelské aktivity a k odvrácení deflace. Evropská centrální banka (ECB) například v březnu spustila kvantitativní uvolňování měnové politiky zahrnující rozsáhlé nákupy státních dluhopisů, což bylo všeobecně vnímáno jako snaha o oslabení eura a podporu inflačních tlaků.
V důsledku uvolněné měnové politiky ve vyspělých zemích reálný kurz čínského jüanu vůči měnám nejčastěji používaným ve světovém obchodě stoupl za uplynulý rok o více než deset procent, a to navzdory zpomalování růstu čínské ekonomiky. Jak píše agentura Reuters, dnešní téměř dvouprocentní devalvace jüanu signalizuje, že Pekingu došla trpělivost a že je ochoten i riskovat nové obchodní spory se Spojenými státy.
„(Devalvace jüanu) staví Fed do obtížné pozice. Otevírá možnost odkladu (zvýšení úrokových sazeb),“ upozornil analytik Patrick Chovanec z finanční společnosti Silvercrest Asset Management.
Americký Kongres se během posledních deseti let snažil přimět Peking, aby uvolnil kurz domácí měny a umožnil její posílení. Řada amerických zákonodárců a podniků si dlouhodobě stěžuje, že Čína svou měnu úmyslně podhodnocuje, aby zajistila domácím výrobcům konkurenční výhodu na mezinárodních trzích.
Tlak Spojených států na uvolnění kurzu jüanu dával smysl v době, kdy čínská ekonomika rostla desetiprocentním tempem a přitahovala rozsáhlé investice ze zahraničí. Nyní však hospodářský růst zpomaluje a Peking musí využívat svých devizových rezerv, aby kompenzoval odliv kapitálu, což by při volnějším měnovém kurzu znamenalo slabší jüan.
Čínská centrální banka označila dnešní devalvaci za „jednorázové znehodnocení“ související s tržně orientovanými reformami. Banka devalvovala oficiální kurz jüanu asi o 1,9 procenta. Je to největší změna oficiálního kurzu od roku 2005, kdy Peking zrušil navázání domácí měny na americký dolar. Na devizovém trhu dnes kurz jüanu klesl vůči dolaru až o dvě procenta na nejnižší úroveň za tři roky a zaznamenal nejhlubší propad za více než dvě desetiletí.
