Reuters: EU, ECB a MMF se shodly na podmínkách dohody pro Řecko

Evropská komise, Evropská centrální banka (ECB) a Mezinárodní měnový fond (MMF) se dnes shodly na podmínkách dohody, kterou by ve středu měly předložit Řecku. S odvoláním na vysoce postaveného unijního činitele o tom informovala agentura Reuters. Krajně levicová vláda v Aténách již věřitelům poslala vlastní plán řešení dluhové krize. Není v tuto chvíli jasné, zda návrh zmíněných institucí přijme, napsal Reuters. 

Komise, ECB a MMF vlastní návrh připravily poté, co se jejich šéfové v pondělí sešli s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a francouzským prezidentem Françoisem Hollandem. Oba politici věřitelské instituce během krizové schůzky v Berlíně vybídli, aby překonaly vlastní rozpory a nalezly řešení s Řeckem. 

„Pokrývá to všechny klíčové oblasti a odráží diskuze z posledních týdnů,“ řekl o návrhu věřitelů nejmenovaný činitel EU. „Ve středu se o tom bude jednat s (řeckým premiérem Alexisem) Tsiprasem.“ dodal. Podle jiného zdroje Merkelová a Hollande v nejbližších hodinách návrh Tsiprasovi představí telefonicky a pokusí se zajistit jeho přijetí. 

Atény zhruba čtyři měsíce jednají s věřiteli o podobě reforem, které jsou podmínkou vyplacení zbývajících 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard Kč) z dohodnutého záchranného programu. Silně zadlužená země se potýká s nedostatkem finančních prostředků a nachází na pokraji platební neschopnosti. Řečtí představitelé varovali, že bez dohody s věřiteli neuhradí MMF splátku dluhu, která připadá na tento pátek. 

Podle šéfa euroskupiny Jeroena Dijsselbloema nicméně není ani teoreticky možné, aby věřitelé již tento týden obnovili poskytování finanční pomoci Řecku. „Ještě nejsme dost daleko a čas tlačí,“ řekl Dijsselbloem televizi RTL. Upozornil však na rostoucí známky toho, že Řecko chce dosáhnout dohody.

 Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a MMF o úvěrovou pomoc. Dohodlo se přitom na dvou záchranných programech v celkovém objemu 240 miliard eur. Výměnou za úvěrovou pomoc musely Atény zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně. To prohloubilo hospodářskou recesi, zvýšilo nezaměstnanost a zhoršilo životní úroveň. 

Newsletter