Přes 110 milionů ruských voličů dnes rozhoduje o novém složení Státní dumy – dolní komory ruského parlamentu. Všeobecně se předpokládá úspěch prokremelské vládní strany Jednotné Rusko spojované s osobou prezidenta Vladimira Putina, které průzkumy slibovaly kolem padesáti procent hlasů. Parlamentní volby skončí v 19:00 SELČ s výjimkou Kaliningradské oblasti – enklávy hraničící s Litvou a Polskem, kde se volební místnosti uzavřou o hodinu později. Večer se čekají první odhady výsledků, předběžné oficiální údaje mají být k dispozici v pondělí.
O 450 křesel v dumě soupeří kandidáti 14 politických subjektů. Kromě Jednotného Ruska řízeného premiérem Dmitrijem Medveděvem průzkumy s jistotou v parlamentních křeslech očekávají i nacionalisty z Liberálnědemokratické strany Vladimira Žirinovského a představitele Komunistické strany Ruské federace Gennadije Zjuganova. Velkou šanci mají také zástupci levicového spojence Kremlu – strany Spravedlivé Rusko.
Protikremelská opozice bude patrně v dumě chybět – pokusy o její společnou kandidátku byly neúspěšné a tak se o přízeň voličů samostatně ucházejí mimo jiné obě hlavní opoziční strany – Jabloko a Parnas. Nejpopulárnější ruský opozičník Alexej Navalnyj kvůli podmínečnému odsouzení za údajnou zpronevěru kandidovat podle zákona nesmí a jeho protikorupční Strana pokroku nedostala úřední registraci.
Při předchozích volbách v roce 2011 kritici Kremlu obvinili úřady z volebních podvodů a zorganizovali po hlasování rozsáhlé protesty. Nyní ruské vedení ujišťuje, že volby budou těmi nejčistšími v novodobé historii Ruska. Přispět k tomu má mimo jiné návrat ke smíšené formě výběru zákonodárného sboru. Zatímco v roce 2011 se mohli voliči rozhodovat jen pro stranické kandidátní listiny, letos se země vrátila k předchozímu modelu: polovina mandátů bude rozdělena podle stranických soupisek kandidátů, tedy poměrným systémem, a druhých 225 křesel většinovou volbou v jednomandátových okruzích. Ve 38 ruských regionech se kromě toho konají volby místních zákonodárných orgánů a v šesti oblastech přímé volby starostů.
Evropa vyslala do Ruska stovky pozorovatelů zastupujících Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, Radu Evropy a další instituce. Přítomni mají být ve významných volebních obvodech s výjimkou okupovaného Krymu. Z poloostrova žádná zpráva zahraničních pozorovatelů o hlasování nepřijde, protože evropské státy nadále považují Krym za součást Ukrajiny a volby tam na místě sledovat nebudou. Problémy mohou nastat i v Kyjevě a v dalších velkých ukrajinských městech, kde ukrajinská vláda odmítá umožnit hlasování Rusům žijícím v zemi.
