Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci listopadu deficitem ve výši 401,5 mld. Kč. Po očištění o příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, stejně jako o výdaje na tyto projekty, činil deficit 389,9 mld. Kč.
Omezená ekonomická aktivita na počátku roku, prohlubovaná snížením zdanění práce, kapitálu či majetku a změnou rozpočtového určení daní, se negativně promítá do inkasa daňových příjmu státního rozpočtu, které je svým objemem pod úrovní roku 2018. Ani mírně lepší meziroční výsledky v jednotlivých měsících druhé poloviny roku nedokázaly vykompenzovat schodky v lednu až dubnu, prohlubované podporou státu zasaženým odvětvím ekonomiky, zdravotnímu systému a domácnostem. Za 11 měsíců roku se tak jedná o meziroční propad hospodaření státního rozpočtu o 60,1 mld. Kč.
Podrobná data, včetně výše realizované pomoci a výdajů souvisejících s COVID-19, naleznete v přiložených tabulkách.
Příjmy státního rozpočtu dosáhly na konci listopadu růstu 1,1 % (+14,2 mld. Kč), ke kterému nejvíce přispělo inkaso pojistného na sociální zabezpečení. Vývoj daňových příjmů bez pojistného (-2,3 %, -14,6 mld. Kč) nejvíce ovlivňují legislativní změny s dopadem na výběr daně z příjmů zaměstnanců a nová úprava rozpočtového určení daní ve prospěch obcí a krajů, která snížila inkaso státního rozpočtu již o 23,7 mld. Kč. Příjmy byly letos v únoru vylepšeny mimořádným výnosem z aukce kmitočtů mobilním operátorům v objemu 5,6 mld. Kč. Na druhou stranu je zkreslily výnosy z dividend, které v souladu s plánem posílily rozpočet o 6,5 mld. Kč méně než loni. Rovněž příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů byly letos o 9,3 mld. Kč nižší.
Do inkasa daně z příjmů fyzických osob placené plátci (-36,4 %, -44,0 mld. Kč) se v meziročním srovnání promítá vliv daňových změn účinných od roku 2021, zejména snížení základu daně o více než 25 % a zvýšení slevy na poplatníka. Inkaso dále negativně ovlivnil kompenzační bonus vyplacený v průběhu roku 2021 s dopadem 12,1 mld. Kč na příjmy státního rozpočtu. Naopak pozitivní vliv měly výplaty mimořádných odměn zaměstnancům ve zdravotnictví, sociálních službách a příslušníkům bezpečnostních sborů či vojákům z povolání.
Na inkasu daně z příjmů právnických osob (+28,0 %, +22,9 mld. Kč), podobně jako u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (+89,0 %, +1,9 mld. Kč), se v meziročním srovnání projevila opatření ke zmírnění dopadů restrikcí. Jedná se především o plošné zrušení červnové zálohy v roce 2020, které snížilo srovnávací základnu.
Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení jsou v tomto roce přímo dotčeny pouze zákonem o mimořádném příspěvku zaměstnanci při nařízené karanténě. Meziroční vývoj inkasa (+10,5 %, +51,1 mld. Kč) je ovlivněn dopady zrušení minimálních záloh na sociální pojištění u osob samostatně výdělečně činných v minulém roce a také výplatou odměn zaměstnancům ve zdravotnictví, sociálních službách a příslušníkům bezpečnostních sborů a vojákům z povolání v tomto roce.
Inkaso daně z přidané hodnoty (+3,0 %, +7,9 mld. Kč) bylo kromě změny rozpočtového určení daní tlumeno nižšími sazbami daně na stravovací a další služby a zboží účinnými od května a července 2020, stejně jako restriktivními opatřeními proti šíření epidemie. Od druhého čtvrtletí je již pozitivně ovlivněno postupným oživením ekonomiky.
Inkaso spotřebních daní (-2,2 %, -3,1 mld. Kč) je od počátku roku negativně ovlivněno situací související s pandemií nemoci COVID-19. Vzhledem ke splatnosti daně se restrikce i jejich rozvolnění projevují v inkasu až s časovým zpožděním. Meziročně výnos spotřební daně z minerálních olejů (-4,1 %, -2,9 mld. Kč) oslabilo i snížení sazby spotřební daně z motorové nafty, nicméně po zohlednění tohoto faktu lze na vývoji inkasa pozorovat oživování ekonomiky. Meziroční pokles inkasa nastal i u spotřební daně z tabákových výrobků (‑2,0 %, -1,0 mld. Kč), kde se odráží výraznější omezení přeshraničních nákupů i tradiční výkyv v odběru tabákových nálepek při změnách sazby spotřební daně. Restrikce týkající se restauračních zařízení a oslabený cestovní ruch meziročně snížil inkaso spotřební daně z piva (-6,6 %, -0,3 mld. Kč), oproti tomu inkaso spotřební daně z lihu (+12,7 %, +0,9 mld. Kč) začalo od května meziročně růst.
Pro tempo růstu celkových výdajů ve výši 4,5 % (+74,3 mld. Kč) byl i nadále určující vývoj běžných výdajů (+4,8 %, +72,6 mld. Kč), zatímco kapitálové výdaje meziročně vzrostly mírně o 1,1 % (1,6 mld. Kč). Běžné výdaje navýšila protikrizová opatření a realizace priorit vlády. Proti předchozím měsícům však již dynamika zpomalila.
Na objemově nejvýznamnějších sociální dávkách (+19,0 mld. Kč) se nejvíce podílely výplaty důchodů (+24,9 mld. Kč), do jejichž výše se v roce 2021 promítá valorizace o 5,8 %. Z dávek nemocenského pojištění (-3,7 mld. Kč) rostlo hlavně nemocenské (+0,9 mld. Kč) a peněžitá pomoc v mateřství (+0,7 mld. Kč), naopak ošetřovné (-5,4 mld. Kč) bylo ovlivněno vysokou základnou předchozího roku. Z ostatních dávek se zvýšily výsluhový příspěvek (+0,7 mld. Kč), přídavek na dítě (+0,3 mld. Kč) a příspěvek na živobytí (+0,2 mld. Kč), ovšem klesla výplata rodičovského příspěvku (-2,8 mld. Kč) a podpor v nezaměstnanosti (-0,4 mld. Kč).
Zákonem upravené zvýšení měsíčních plateb veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce o dvě třetiny proti stavu k 1. lednu 2020 vedlo k meziročnímu růstu o 27,9 mld. Kč. Transfer ze státního rozpočtu tak pokrývá okolo 35 % výdajů na veřejnou zdravotní péči.
Běžné transfery podnikatelským subjektům (+24,6 mld. Kč) zvýšily náhrady mezd a pojistného v rámci programu Antivirus A, A Plus a B v celkovém objemu 25,6 mld. Kč (+5,9 mld. Kč), programy COVID Nájemné (5,7 mld. Kč), COVID Gastro – Uzavřené provozovny (3,2 mld. Kč), COVID Ubytování (3,0 mld. Kč), COVID Lyžařská střediska (0,8 mld. Kč), COVID Kultura (1,1 mld. Kč), Agricovid (0,7 mld. Kč), COVID Restart sportu (0,6 mld. Kč), COVID Sport II (0,5 mld. Kč), COVID Podpora cestovního ruchu (0,3 mld. Kč) a další. V rámci později vyhlášených programů podpory podnikatelů COVID 2021 a Nepokryté náklady bylo vyplaceno již 15,4 mld. Kč. Na růst transferů měl vliv i převod prostředků určených na útlum a odkup dolů OKD, a.s. (2,2 mld. Kč).
Neinvestiční transfery územním rozpočtům (+12,7 mld. Kč) představují v prvé řadě prostředky na platy pedagogických i nepedagogických pracovníků na středních a základních školách (+18,4 mld. Kč), které by se v tomto roce měly zvýšit v průměru o 9 %, resp. o 4,3 %. Za meziročním navýšením stál i převod prostředků určených na financování sociálních služeb (+5,2 mld. Kč), které byly rozhodnutím vlády podpořeny 4,8 mld. Kč nad rámec původního rozpočtu. Stát obcím a krajům také vyplatil příspěvky na zmírnění dopadů zákona o kompenzačním bonusu pro rok 2021 (4,3 mld. Kč). Opačný dopad na meziroční srovnání měly 13,4 mld. Kč vyplacené obcím na zmírnění dopadů poklesu daňových příjmů.
Objem platů včetně pojistných (+3,0 mld. Kč) byl v předchozích měsících rozhodnutím vlády navýšen o 1,4 mld. Kč, které byly určeny na mimořádné odměny policistům, vojákům a zaměstnancům Vězeňské služby.
Úrokové výdaje na obsluhu státního dluhu zvýšily nárok na rozpočet o 1,4 mld. Kč, nicméně jejich úroveň je stále pod alikvotou rozpočtu.
Naopak běžné transfery příspěvkovým a podobným organizacím meziročně klesly (-3,1 mld. Kč) i přesto, že byly v letošním roce navýšeny mimořádným finančním ohodnocením zaměstnanců poskytovatelů lůžkové péče (4,9 mld. Kč) a také vyššími transfery vysokým školám (+0,5 mld. Kč) či zřízeným příspěvkovým organizacím na jejich činnost (+0,9 mld. Kč). Převážil efekt loňského oddlužení vybraných nemocnic s dopadem 6,6 mld. Kč a mimořádného finanční ohodnocení zaměstnanců ve zdravotnictví o více než 4 mld. Kč.
Z běžných výdajů klesly i neinvestiční nákupy a související výdaje[1] (-0,5 mld. Kč), jejichž objem zejména loni v březnu a dubnu výrazně navýšily nákupy ochranných pomůcek a dalšího zdravotnického materiálu. Pokles byl tlumen výdaji na nákup vakcín v objemu 6,1 mld. Kč.
Kapitálové výdaje dosáhly 145,2 mld. Kč a s meziročním nárůstem o 1,6 mld. Kč představovaly nejvyšší listopadový výsledek. Jejich objem dosáhl v uplynulém měsíci 31 mld. Kč a potvrdil zvýšené investiční transfery i nákupy pravidelně realizované v posledních měsících roku. Nižší než alikvotní čerpání rozpočtu kapitálových výdajů státu je ovlivněno především neuskutečněním některých projektů v oblasti vojenské obrany, bezpečnosti, sportu a kultury a současně realizací projektů Národního plánu obnovy zejména v oblasti dopravy jen na přibližně 50 %. Nejvýznamnější složku investic státu tvoří transfery Státnímu fondu dopravní infrastruktury, které svým objemem 57,3 mld. Kč již překročily úroveň minulého roku.
[1] Bez výdajů na obsluhu státního dluhu
