Sankce, které na Rusko uvalily Spojené státy a Evropská unie, prý neúmyslně poskytují podporu stejným ruským společnostem, které měly trestat. Některé z nich se dokonce holedbají, že restrikce vedly ke změnám místního finančního systému, díky kterým je pro ně přístup k financování teď levnější a jednodušší. Uvedla to agentura Reuters.
Jedním z takových příkladů jsou domácí banky, například Sberbank a VTB. Sice nemají přístup na globální kapitálové trhy, vzrostl jim však objem firemních vkladů. Ruské firmy totiž v obavě, že západní země sankce vystupňují, převedly finanční prostředky ze zahraničí zpět do Ruska. Tento příliv levné tvrdé měny také paradoxně zlepšil pozici ruského bankovního systému, který tak může lépe pomáhat dalším firmám vyloučeným z globálních trhů kvůli sankcím nebo kvůli nezájmu investorů o jejich dluh.
Bance VTB vzrostl za loňský rok objem firemních vkladů o 20 procent. Banka tak mohla zvýšit poskytování úvěrů firmám. Jen ve třetím čtvrtletí objem firemních úvěrů poskytnutých bankou stoupl o 13 procent. „Je to obrovský nárůst,“ uvedl k přílivu vkladů náměstek šéfa VTB Herbert Moos. „Téměř vše je v eurech nebo v dolarech. Přicházejí nám v podstatě peníze z evropských nebo amerických bank,“ dodal.
Ruská centrální banka uvedla, že navzdory hluboké recesi vyvolané poklesem cen ropy se objem firemních úvěrů letos zvýšil o 7,1 procenta. Objem vkladů pak stoupl o 14 procent.
V roce 2012 prodaly ruské firmy 60 emisí eurobondů a získaly z nich 40 miliard dolarů (více než bilion Kč). Letos bylo zatím pouze pět emisí a firmy z nich získaly pět miliard USD. Přesto firmy nemají problém dostat se k financím, které jsou navíc levné. To vyvolává otázky o účinnosti sankcí, které byly původně zaměřeny pouze na jednotlivce blízké ruské vládě, avšak později se rozšířily a zabránily některým firmám v přístupu na zahraniční finanční trhy.
Ruský finančním systém se dokázal přizpůsobit díky dvěma základním bodům. Jedním z nich bylo rozhodnutí centrální banky zajistit bankám v Rusku financování prostřednictvím různých operací po loňském propadu kurzu rublu. V nejhorším období loni v prosinci půjčila centrální banka tamním komerčním bankám 9,3 bilionu rublů (3,6 bilionu Kč), což odpovídá zhruba 15 procentům jejich rozvahy. Druhým je repatriace desítek miliard z firemních vkladů v zahraničí do domácích bank.
„Trh eurobondů je pro ruské banky tradičně důležitý jako zdroj financí, ale není rozhodujícím zdrojem,“ uvedl náměstek šéfky centrální banky Alexej Simanovskij. „Je dobré mít napojení, ale když napojení není, banky najdou alternativní zdroje.“
Někteří analytici ale zároveň varují, že současná situace je neudržitelná a že požadavky firem na financování se výrazně snížily kvůli recesi v Rusku způsobené propadem cen ropy. Mnoho firem kvůli tomu výrazně snížilo své kapitálové výdaje. Až se ekonomický růst obnoví, bankovní systém podle nich nebude schopen uspokojit požadavky firem na půjčky.
