Rozvinuté státy nemohou v době úsporných rozpočtů dostatečně financovat boj s extrémní chudobou v rozvojových zemí, a vlády těchto států tak musejí mobilizovat vlastní zdroje včetně lepšího výběru daní. Shodli se na tom účastníci pátečního zasedání Světové banky ve Washingtonu, které bylo věnováno cílům udržitelného rozvoje.
Vymýtit extrémní chudobu ve světě má ambiciózní plán pro příštích 15 let, který pravděpodobně v září schválí Valné shromáždění OSN. Finanční experti se nyní podle agentury Reuters zamýšlejí nad tím, kde pro tento záměr získat finanční zdroje. „Potřebujeme jich opravdu hodně, úvahy se musejí přesunout od miliard dolarů k bilionům,“ prohlásil v pátek generální tajemník OSN Pan Ki-mun.
Světová rozvojová pomoc se nyní ročně pohybuje kolem částky 130 miliard dolarů (3,3 bilionu korun). Pro dosažení vytčených cílů, mezi nimiž je zdravotní péče dostupná všem, všeobecné vzdělání, ochrana životního prostředí a zajištění vodních a energetických zdrojů, ale dosavadní finanční zdroje nestačí. Západní státy daly na schůzi Světové banky najevo, že v období rozpočtových úspor zvýšit financování nemohou.
Prvořadým úkolem tak podle expertů je lepší výběr daní v samotných rozvojových státech. Podle údajů Mezinárodního měnového fondu (MMF) jsou v mnohých z nich daňové příjmy státní pokladny na úrovni pouhých 15 procent hrubého domácího produktu, zatímco v rozvinutých zemích je to čtvrtina.
Stejně naléhavým úkolem je ale boj s nezákonnými finančními machinacemi a daňovými úniky, jichž se dopouštějí velké nadnárodní společnosti. Problémem jsou i nevýhodné těžební kontrakty, které rozvojové státy připravují o zásoby nerostných surovin, prohlásil na zasedání MMF a Světové banky nigerijský ministr financí Ngozi Okonjo-Iweala.
Podle údajů OSN jen africký kontinent ročně ztrácí 50 miliard dolarů vinou nezákonných finančních operací, hlavně daňových úniků. Je to dvojnásobek oficiální zahraniční rozvojové pomoci, která do Afriky směřuje. Celkově ve světě daňové úniky dosahují roční sumy 250 až 300 miliard dolarů.
