Komentář Wallera z Fedu podpořil růst amerických výnosů a dolar. Kurz zpevnil pod 1,0800 za euro. Rostoucí evropské i americké výnosy negativem pro měny regionu. Koruna ve ztrátě nad 25,30 za euro.

Schodek veřejných financí loni stoupl na 2 % HDP (+ komentář)

Deficit stoupl kvůli nárůstu investičních výdajů vlády, růstu vládních výdajů na konečnou spotřebu a výplatě 14 miliard korun klientům z Fondu pojištění vkladů. Letos vláda počítá s deficitem veřejných financí ve výši 1,9 procenta HDP, tedy také pod EU požadovanými třemi procenty HDP.     

Zveřejněné číslo je součástí notifikace vládního deficitu a dluhu, které předkládá Evropské komisi každá členská země Evropské unie dvakrát za rok.     

„Hlavními zdroji meziročního prohloubení deficitu hospodaření jsou výrazný nárůst investičních výdajů ústředních i místních vládních institucí o více než 17 procent, dále růst nominálních výdajů na konečnou spotřebu vládních institucí meziročně o tři procenta (zejména vlivem naturálních sociálních dávek), a výplaty klientům z Fondu pojištění vkladů, které za rok 2014 přesáhly 14 miliard korun,“ uvedli statistici.    

Celkový veřejný dluh v poměru k HDP podle dnešních čísel ČSÚ loni naopak klesl na 42,6 procenta z předloňských 45 procent. Celkový státní dluh podle kritérií pro přijetí evropské měny eura nesmí překročit 60 procent HDP. Pokles byl podle statistiků způsoben růstem ekonomiky a stabilní úrovní státního dluhu.

Kovanda: Plnění maastrichtského kritéria nepřeceňujme

„Deficit vládních institucí se přes svůj nárůst v loňském roce zatím pohybuje na úrovních, které umožňují bezproblémové plnění příslušného maastrichtského kritéria. Tato skutečnost by však neměla být přeceňována. Zvláště ne proto, že nárůst deficitu veřejných financí v poměru k HDP byl v roce 2014 oproti roku 2013 poměrně citelný. Předpokládané letošní navýšení schodku státního rozpočtu bude mít zásadní podíl na dalším navýšení deficitu veřejných financí,“ komentuje statistiku hlavní ekonom skupiny Roklen Lukáš Kovanda. 

„Probíhá tedy vývoj, který výši deficitu v poměru k HDP vrací na úrovně, při nichž by splnění daného maastrichtského kritéria už zdaleka tak bezproblémové být nemuselo, zejména tehdy ne, pokud by se zhoršil stav tuzemské ekonomiky, například z důvodu geopolitického otřesu. Jinými slovy, vládní instituce by za současných poměrně příznivých podmínek měly být ambicióznější, co se stabilizace svého deficitu v poměru k HDP týče,“ dodal Kovanda.

Newsletter