Nouzové financování řeckých bank prolomilo tabu, které zakazuje měnové financování vlád centrálními bankami. V rozhovoru s německým listem Handelsblatt to řekl šéf německé centrální banky Jens Weidmann. Podle něj není na centrálních bankách, aby rozhodovaly, kdo má a kdo nemá být členem eurozóny. Rozhodnutí o budoucnosti Řecka v měnovém bloku je podle něj „jasně“ v rukou politiků.
Bankovní instituce v silně zadluženém Řecku jsou silně závislé na programu nouzového financování (ELA), který jim nabízí národní centrální banky. Evropská centrální banka (ECB) ale stanoví podmínky a limit tohoto financování. Rozsah programu přitom pravidelně zvyšuje, naposledy tak učinila v úterý, kdy jej zvýšila o 1,1 miliardy eur na 80 miliard eur (2,2 bilionu Kč).
„Nemyslím si, že vzhledem k zákazu měnového financování států je v pořádku, když bankám, které nemají přístup na trhy, jsou poskytovány úvěry, které poté financují půjčky jejich vlastního státu, jenž sám nemá na trh přístup,“ řekl Weidmann v rozhovoru pro páteční vydání německého listu. Výňatky z interview Handelsblatt zveřejnil dnes.
Weidmann je členem Rady guvernérů ECB, což je hlavní rozhodovací orgán této instituce. Na otázku, zda by byl připraven toto nouzové financování zastavit, a tím přimět Atény k odchodu z eurozóny, Weidmann odpověděl, že centrální banky nejsou za „složení měnové unie nebo za poskytování podpůrných plateb“ zodpovědné.
Weidmann řekl, že centrální banky nejsou „všemocné“, a vyjádřil obavy z údajně narůstající politizace centrální bank a rostoucích očekávání, která jsou na něj kladena.
