Vážná diskuse o řeckém reformním programu musí začít co nejdříve, nelze dál ztrácet čas. Novinářům to před dnešním jednáním euroskupiny řekl její šéf, nizozemský ministr financí Jeroen Dijsselbloem. Od posledního jednání skupiny, která je složena z ministrů financí zemí používajících euro, se podle Dijsselbloema udělalo jen málo.
Dopis s nástinem několika reforem, který šéfovi euroskupiny minulý čtvrtek poslal řecký ministr financí Janis Varufakis, dnes Dijsselbloem označil za „vítaný příspěvek k procesu“. Předal jej prý „institucím“, tedy trojici Evropská komise, Evropská centrální banka (ECB) a Mezinárodní měnový fond (MMF). Ty musejí rozhodnout, zda je řecké závazky k reformám uspokojují. Řecku, které v blízké době musí splatit část dluhů, podle všeho vážně hrozí platební neschopnost.
Varufakisův dopis se podle šéfa euroskupiny může stát součástí rozhovorů mezi Aténami a touto trojicí mezinárodních věřitelů. V krátké diskusi s novináři ale dnes Dijsselbloem především opakovaně zdůrazňoval potřebu rychlého začátku jednání.
Řecký ministr Varufakis s novináři při příchodu hovořit nechtěl. Jeho německý kolega Wolfgang Schäuble zopakoval postoj Berlína, že Řecko musí splnit to, k čemu se v minulosti zavázalo.
Podle irského ministra Michaela Noonana už byl ale v přípravě expertních jednání učiněn významný „logistický pokrok“. Atény se podle jeho informací rozhodly, že jednání s věřiteli bude řídit úřad řeckého vicepremiéra.
Na „iritující způsob“, jakým se svými evropskými partnery řecká strana komunikuje, poukázal při příchodu slovenský ministr financí Peter Kažimír. „Poškozuje to celkový obraz možné spolupráce,“ upozornil.
Nová řecká vláda se snaží přesvědčit věřitelskou trojku, že její návrhy reforem jsou dostatečné na to, aby země mohla dostat zbývající peníze ze stávajícího záchranného programu.
Varufakis v dopise Dijsselbloemovi nabídl některé reformní návrhy. Kromě vzniku rozpočtové rady či změn v licencování loterií a sázkových her zmínil ale třeba také překvapivý nápad na využití amatérských agentů, tedy studentů či turistů, se skrytými kamerami a mikrofony k odhalování podvodů kolem neplacení daně z prodaného zboží a služeb.
Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a od EU a MMF dostalo ve dvou kolech slíbeno celkem 240 miliard eur (6,6 bilionu Kč). Druhý záchranný program měl skončit na konci února, eurozóna se ale po složitých jednáních shodla na jeho prodloužení o čtyři měsíce, vyplacena zatím nebyla poslední splátka. Řecko před tím musí předložit seznam reforem, které chce nová vláda uskutečnit. Kabinet Alexise Tsiprase tak musel opustit některé populistické sliby z předvolební kampaně.
Varufakis o víkendu poznamenal, že pokud se jeho země s věřiteli nedohodne, jsou ve hře předčasné volby či referendum o podobě reforem.
