Poskytnutí dalších úvěrů zadluženému Řecku problém země nevyřeší, protože Atény nedokážou peníze splatit. ČTK to dnes řekl prezident mnichovského ekonomického institutu Ifo Hans-Werner Sinn. Z dlouhodobého pohledu je podle něj jediným východiskem zavedení paralelní měny k euru, kterou by Řecko mohlo devalvovat, aby znovu získalo konkurenceschopnost.
„Řecko už de facto zbankrotovalo. Zastírání této skutečnosti tím, že mu budeme poskytovat stále další peníze, nikomu nepomůže,“ řekl Sinn. „Řecko peníze nemůže vrátit a ani je vrátit nechce. Čím dříve pohledávky odepíšeme, tím lepší to bude pro všechny zúčastněné,“ uvedl s tím, že pro Německo by tento krok znamenal ztrátu 87 miliard eur (2,4 bilionu Kč).
Podle Sinna je třeba zajistit zvýšení řecké konkurenceschopnosti. „To se dá udělat třemi způsoby. Zvýšením inflace ve všech ostatních zemích eurozóny, snížením mezd a cen v Řecku nebo znovuzavedením drachmy. Třetí způsob považuji za sociálně nejúnosnější,“ řekl.
Snaha o dohodu s Řeky krachuje. „Poslední pokus“ ve čtvrtek
Technické řešení by podle Sinna vypadalo tak, že by se zvláštním zákonem převedly všechny smlouvy uzavřené v Řecku ke konkrétnímu datu z eur na drachmy. Týkalo by se to pracovních smluv, smluv o nájmech i bankovních kontraktů. „Fyzicky by se dál platilo eurem, drachma by zůstala jen jako virtuální měna, ale nominální ceny by byly v drachmách,“ řekl.
Podle Sinna by během týdne od takového kroku ztratila drachma polovinu hodnoty proti euru. „To by zdražilo dovozy, takže by vzrostla poptávka po domácím zboží. Díky tomu by se začala vytvářet pracovní místa a klesla by nezaměstnanost. Vzhledem k relativnímu poklesu cen nemovitostí by se také do Řecka vrátila část kapitálu, který byl ze země vyveden. Zlevnění by samozřejmě také zvýšilo atraktivitu Řecka pro turisty,“ řekl.
Tsipras: Počkáme, až věřitelé přijdou k rozumu
„První roky po znehodnocení měny by pochopitelně byly z hospodářského pohledu těžké, než by začal růst,“ uvedl Sinn. Proto by podle něj Evropská unie musela Aténám pomáhat i nadále. „Řecko by mělo získat finanční pomoc vázanou na zajištění životně důležitých dovozů, jako jsou léky nebo energie. Pro zemědělství by to podle mě nemělo být nutné, protože v něm je země konkurenceschopná. Ale je třeba zdůraznit, že tato pomoc by na rozdíl od té současné netrvala věčně,“ řekl.
Prezident institutu Ifo také odmítl obavy z toho, že by návrat Řecka k drachmě vyvolal dominový efekt a vedl k rozpadu eurozóny. „Když se podíváte na ostatní země, které prošly krizí, úroky na jejich dluhopisy se jen málo liší od německých. Trhy se žádné řecké nákazy neobávají,“ řekl.
