Šéf libyjské státní ropné společnosti National Oil Corporation upozornil OSN, že vyjednáváním s milicemi, které mají pod kontrolou ropné terminály, vytváří nebezpečný precedens. Napsal to britský list The Guardian. V Libyi panuje nepřehledná situace od svržení někdejšího vládce Muammara Kaddáfího, která kromě jiného brání těžbě a vývozu ropy ze země.
Šéf státního ropného podniku Mustafá Sanalla kritizoval zvláštního zmocněnce OSN pro Libyi Michaela Koblera. Svými pokusy dohodnout se s milicemi prý ohrožuje pověst OSN. Podle Sanally se Kobler sešel se zástupci ochranky ropných zřízení, což jsou milice, které téměř tři roky udržují libyjské přístavy uzavřené.
Libyjský tisk napsal, že vůdce těchto milicí Ibráhím Džurdan dostal od libyjské vlády nabídku, že za to, že milice umožní obnovit export ropy, dostane milion dínárů (17,5 milionů Kč), což Sanalla označil za úplatek. OSN libyjskou vládu podporuje.
Sanallu The Guardian označuje za politicky neutrálního. Džurdan je podle něj odpovědný za ztrátu 100 miliard dolarů (2,4 bilionu Kč), o něž Libye přišla kvůli přerušenému obchodování s ropou.
„Kobler s tím člověkem vyjednává a považuje ho za hrdinu. To je velká chyba. Naslouchá zločinci, nikoli oběti. Jestli mu platí, pak je to ještě větší chyba, protože jej odměňuje, a to povzbudí k vydírání ostatní. Je to velmi nebezpečný precedens,“ řekl Sanalla.
Džurdan v lednu po setkání s Koblerem souhlasil s otevřením ropných terminálů. I když má jeho ochranka oficiální název Ochrana ropných zařízení (PFG), libyjská státní ropná společnost ji považuje za vyděračskou milici. Za otevření tří terminálů žádala peníze.
Sanalla řekl, že Džurdan Libyi nejen připravil o 100 miliard dolarů a dostal ekonomiku na kolena, ale připsal mu také „téměř všechny další problémy země včetně znehodnocení dínáru, 400procentní inflaci, nedostatek potravin a léků i dlouhé fronty v bankách“.
„Libye je závislá na ropě, příjmy z jejího prodeje tvoří 98 procent vládních příjmů. A tento muž drží tři roky zemi jako rukojmí, takže on a jeho spojenci mohou mít kontrolu nad státní ropnou společností. Je prokletím země. Nejsem politik ani diplomat, jsem inženýr, ale řekl jsem Koblerovi, že poškodil jméno OSN v Libyi,“ sdělil Sanalla.
Sanalla rovněž trvá na tom, aby OSN vyjasnila podmínky dohody o otevření terminálů. „Musejí být otevřeny bez jakékoli platby a pouze oficiálními kanály,“ sdělil šéf státní ropné společnosti.
The Guardian k tomu napsal, že ačkoli se nyní pozornost soustřeďuje na rozhodující boj proti takzvanému Islámskému státu (IS) v Syrtě, vnitropolitický boj v Libyi a snaha obnovit tam těžbu ropy zůstávají hlavními problémy. „Jsou tady frakce, které brání těžbě na ropných polích, vandalové, kteří ohrožují přepravu ropy, a milice, které blokují ropné terminály,“ řekl Sanalla.
Než se Libye v roce 2011 propadla do chaosu, těžilo se tam denně zhruba 1,6 milionu barelů ropy a Sanalla plánoval, že do roku 2017 těžba dosáhne 2,1 milionu barelů. Kapacita zásobníků v přístavech by měla dosahovat šesti milionů barelů, ale kvůli násilnostem se nyní pohybuje pouze kolem 750.000 barelů. K tomu, aby byla vláda schopna vyplácet mzdy, obnovit infrastrukturu a udržet ekonomiku, je třeba zajistit denní těžbu nejméně 800.000 barelů.
