Sněmovna zřejmě až pětinásobně zpřísní pokuty za přestupky ve správním řízení nebo proti majetku. Vyplývá to z úprav nového zákona o některých přestupcích, s nimiž dnes Sněmovna normu poslala do závěrečného schvalování. Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) s těmito úpravami sněmovního ústavně právního výboru souhlasil.
Místo 10.000 až 50.000 korun by měl nově podle výboru zaplatit občan, pokud by úřadu sdělil nesprávný nebo neúplný údaj, případně mu požadovaný údaj zatajil za účelem získání neoprávněné výhody. Vláda navrhovala sankci zvýšit jen na 15.000 korun.
Z 15.000 na 20.000 korun chtěl kabinet zvýšit pokutu za způsobení škody na cizím majetku, neoprávněné užívání cizí věci nebo přisvojení si věci nálezem. Poslanci z ústavně právního výboru doporučili tuto sankci zvýšit na 50.000 korun a sankcionovat takto nejen občany, ale i firmy a živnostníky. Za opakované páchání takového přestupku by se pokuta mohla zvýšit o dalších 20.000 na 70.000 korun.
Zákon má zavést některé nové přestupky, například „znevážení postavení úřední osoby při výkonu její pravomoci“. Urážka nebo pomluva úředníka se tak stane přestupkem proti veřejnému pořádku, za který by hrozila pokuta až 10.000 korun. Desetinásobně na 100.000 korun se má zvýšit maximální sankce za zmaření, ztížení nebo ohrožení poskytnutí zdravotní služby.
Zákon má také na 10.000 korun zvýšit maximální pokuty za ublížení na cti, nedodržení omezujícího opatření, vzbuzování veřejného pohoršení nebo rušení nočního klidu. Nejvíce – z 10.000 na půl milionu korun – chtěla vláda zvýšit pokutu za provozování obchodní, výrobní či jiné výdělečné činnosti bez příslušného oprávnění. Ústavně právní výbor ale maximální výši této pokuty doporučil snížit na 100.000 korun.
Státní úřady se v posledních letech zabývaly více než 250.000 přestupky a udělily za ně pokuty kolem 700 milionů korun. Asi jeden milion přestupků ročně v minulých letech řešila policie, která za ně v posledních třech letech vždy rozdala pokuty za více než 400 milionů korun.
