První sdílené kanceláře se začaly ve světě objevovat v roce 1989. V Česku začaly vznikat v roce 2009, kdy zakladatelé Impact Hubu v Česku, Zdeněk Rudolský a Petr Vítek, dostali nápad přenést koncept sdílených kanceláří a coworkingu do Česka po setkání s Jonathanem Robinsonem, zakladatelem historicky prvního hubu v londýnském Islingtonu. První coworking Impact Hub Praha pak otevřeli v roce 2010.
Ještě před pár lety byl trh se sdílenými kancelářemi de facto v plenkách. V posledních dvou, třech letech naopak patří sdílené kanceláře k výrazným ekonomickým trendům a pandemie covid-19 tento trend v mnoha ohledech ještě posiluje. Nárůst coworkingových ploch se meziročně v průměru pohybuje mezi 50 až 70 %.
Tady je potřeba zmínit hlavní benefit sdílených kancelářských prostor, a to podmínky nájmu, které jsou výrazně flexibilnější, než je tomu obvyklé v případě standardních kancelářských pronájmů. Pro firmy i jednotlivce je tak snazší si kancelář pronajmout, protože vědí, že se nemusí upisovat k fixnímu pronájmu na roky. V případě, že se jejich situace změní (a je jedno, zda se bavíme o zmenšování nebo zvětšování týmu), mají možnost ji operativně řešit. Zejména menším subjektům vyhovuje velká flexibilita a závazek pouze na několik měsíců. K nesporným benefitům, a tedy i dalším aspektům, které nahrávají sílícímu trendu sdílených kancelářských budov, jsou také přátelské prostředí či jednotlivci a zázemí v podobě služeb jako recepce, přebírání pošty či zasedačky.
Jak náročné je nalézt vhodný prostor pro sdílené kanceláře?
„My se vždy zamilujeme do nějakého města a prostory si nás pak najdou samy. Navíc většina z nich má svou vlastní historickou stopu. Ať už jde o Impact Hub Praha na Smíchově, který je v budově bývalé tiskárny nebo Impact Hub Praha na Vinohradech, který sídlí v objektu secesní vily se zahradou, kde dříve pobýval dánský velvyslanec. V Ostravě je to zase bývalý nájemní dům a v Brně bývalá výrobní hala. Úplně novou stavbou je až nyní Silo II powered by Impact Hub, které má však svá specifika. Velký důraz je kladen na technologii a udržitelnost,” popisuje Martina Kočařová, marketingová ředitelka Impact Hubu.
„Najít vhodnou prostornou budovu však nebývá vždy zcela jednoduché. Tak tomu bylo například v Ostravě. Bývalý nájemní dům, kde dnes sídlí Impact Hub Ostrava, je rohový. Abychom mohli pracovat s výškou podle našich představ a vybudovat open space, který opravdu dýchá, museli jsme obíhat památkáře a statiky. Jedno celé patro muselo pryč,” doplňuje.
Oproti tomu v Brně našli bývalou výrobní halu. Ve finále se ale ukázalo, že je až moc velká. Muselo se proto vyřešit, jak ji trochu zavřít a zároveň nechat vzdušnou. Každé město si ale ve finále stejně najde svoji cestu samo.
Co se týká Zlína, kde bude v lednu 2022 otevírat Impact Hub nový prostor, i do něj se tým zamiloval a projekt jim přišel jako skvělá příležitost.
Jak správně oslovit potenciální klienty v jednotlivých regionech
Největší počet coworkingových center je nepřekvapivě v Praze. I přesto se ale sdíleným kancelářím daří i mimo hlavní město.
V roce 2010 měl Impact Hub Praha klasickou nájezdovou křivku. Začínalo se s pár desítkami lidí, postupně pak přibývali další. Když se otevíral Impact Hub Brno a Impact Hub Ostrava, bylo plno prakticky hned v den otevření. Impact Hub Brno byl již krátce po otevření v roce 2015 zhruba z 90 % obsazen. Kvůli zvyšující se poptávce ze strany brněnských podnikatelů a startupistů o tři roky později Impact Hub plochu kanceláří dokonce zdvojnásobil.
Při otevírání nových budov je příprava vždy dost podobná. Na určitý čas se tam tým Impact Hubu přestěhuje a schází se s projekty, které jim v dané lokalitě přijdou zajímavé. Tyto schůzky absolvují proto, aby měli už před otevřením plně obsazené kanceláře a kolem sebe lidi, kteří vědí, že se s nimi mohou podílet na realizaci zajímavých projektů. Je to hodně pracné, ale ve výsledku jde o zcela zásadní investici.
Od waiting listů k izolaci
V roce 2019 byl coworking na své růstové křivce. Poptávka šla nahoru a na kancelářské prostory měli v Praze a Brně dlouhé waiting listy. Celkově měl Impact Hub přes 1700 členů. Na počátku roku 2020 se však poptávka v souvislosti s covidovou pandemií takřka ze dne na den obrátila. Nařízení sociální izolace i doporučená pracovní izolace dočasně zcela změnily pohled na coworkingový svět. Během roku 2020 se však situace vyvíjela, a tak se podařilo udržet plné kanceláře na cca 95 % a členství na cca 65 %. Vzhledem k tomu, že covidová pandemie přetrvává i v roce 2021, někteří členové své členství nakonec ukončili nebo ti, co si ho jen přerušili, se již nevrátili. Křivka nárůstu či odlivu členů je z dlouhodobého hlediska přímo úměrná vývoji covidové pandemie a opatřením.
Obecně je covidová pandemie pro setkávání lidí, a tedy princip coworkingu a sdílených kanceláří méně příznivá, ale spíše mluvíme o zpomaleném trendu než o tom, že by aktuální situace přinesla zásadní obrat v tom, jak lidé na coworking a sdílené kanceláře nahlížejí nebo jsou ochotni je využívat.
Když se však podíváme na zcela nový zlínský projekt Silo II, lze konstatovat, že poptávka v novém městě, i když ve složité době, je více než uspokojující.
