Špidla: Dopad brexitu na ČR by mohl být v desetinách procenta HDP

Vystoupení Británie z Evropské unie by mohlo mít dopad na českou ekonomiku zhruba v řádu desetin procenta HDP, řekl dnes v Berlíně ČTK šéfporadce českého premiéra Vladimír Špidla. Celkové dopady takzvaného brexitu, o němž budou Britové hlasovat v referendu už ve čtvrtek, se podle něj dají ale jen těžko odhadnout, rozhodnutí by však mohlo mít důsledky třeba i pro fungování Severoatlantické aliance.

„Leccos je možné, včetně toho, že může dojít k nárůstu nacionalismu a může dojít k nečekaným dalším vývojům, například těžko si lze představit, jaký to bude mít důsledek pro NATO, těžko si představit, jaký to bude mít důsledek pro Velkou Británii samotnou,“ míní Špidla. Šéfporadce ministerského předsedy Bohuslava Sobotky připomíná, že Británie má vojenské základny ve Skotsku, které by podle pozorovatelů mohlo v případě brexitu požadovat samostatnost.

„Stejně tak nikdo neumí odhadnout, co to udělá s britským politickým životem, co to udělá s jednotlivými stranami, jak to zasáhne konzervativce, jak labouristy,“ řekl ČTK také Špidla v Berlíně, kam zamířil v rámci česko-německého strategického dialogu.

Ukazuje se podle něj, že referenda mnohdy nemusí být o zamýšleném tématu, ale může se v nich projevit celá řada zástupných problémů. Špidlovi britští přátelé jsou prý sami překvapeni vyhroceností kampaně a její iracionálností.

Pokud jde o dopady možného vystoupení Británie z osmadvacítky na Česko, má Praha podle expremiéra připraveny analýzy ze všech možných hledisek, které ukazují, že brexit by měl důležitý, ale ne zásadní dopad na českou ekonomiku. „Je to zhruba v těchto řádech,“ odpověděl Špidla na dotaz, jestli jde o desetiny procenta hrubého domácího produktu. O podobných číslech se hovoří i v Německu, i když některé analýzy předpovídají mnohem výraznější negativní dopad.

Podle Špidly, jehož poradní tým se v poslední době možnému brexitu často věnuje, by česká politika měla i v případě vystoupení Británie z EU usilovat o to, aby byl v budoucnu Londýn co nejúžeji integrován do unie, i když smlouvy, které k tomu povedou, mohou být různé. „Bude se muset vytvořit nové aranžmá a obecně si myslím, že správné je, aby Británie v každé situaci byla co nejblíže,“ je přesvědčen.

Britové k hlasovacím urnám půjdou ve čtvrtek, tábory příznivců brexitu a jeho odpůrců jsou přitom v zásadě vyrovnané.

Newsletter