Eurozóna se v září vrátila do deflace. Spotřebitelské ceny se meziročně snížily o 0,1 procenta, a zaznamenaly tak první pokles za šest měsíců. Dolů je tlačí zejména levnější energie. Vyplývá to z rychlého odhadu, který dnes zveřejnil statistický úřad Eurostat. Analytici v anketě agentury Reuters předpokládali, že spotřebitelské ceny zůstanou v září beze změny po srpnovém nárůstu o 0,1 procenta.
Meziroční pokles cen energie v září zrychlil na 8,9 procenta ze srpnových 7,2 procenta. Dnešní údaje by podle analytiků mohly zvýšit tlak na další uvolňování měnové politiky Evropské centrální banky (ECB). Cílem banky je, aby se meziroční růst spotřebitelských cen pohyboval těsně pod dvěma procenty.
Draghi vyslal jasný signál. Posílit QE není problém
ECB v březnu v rámci snahy o podporu hospodářského růstu a odvrácení deflace v eurozóně spustila takzvané kvantitativní uvolňování měnové politiky, které zahrnuje rozsáhlé nákupy státních dluhopisů. Banka v rámci tohoto programu, který potrvá minimálně do září příštího roku, pumpuje do finančního systému měsíčně asi 60 miliard eur (přes 1,6 bilionu Kč).
Šéf ECB Mario Draghi na zářijovém zasedání bankovní rady signalizoval možnost rozšíření nákupu dluhopisů. ECB na tomto zasedání snížila odhad letošního růstu ekonomiky eurozóny na 1,4 procenta z dříve předpokládaných 1,5 procenta. Hospodářský růst by měl ale i tak zrychlit z loňských 0,9 procenta. Odhad letošní inflace v eurozóně banka snížila na 0,1 procenta z 0,3 procenta.
