Tempo nárůstu výdajů na léčbu a výdajů státu na invalidní důchody díky inovativní léčbě postupně klesá, počet diabetiků v České republice jde však každým rokem vzhůru. Zatímco v roce 2018 se jednalo o něco málo přes 1 milion léčených pacientů, v roce 2030 to bude dle odhadů již 1,3 milionu. Až polovina lidí s vysokou hladinou cukru navíc není diagnostikována. Diabetes představuje velkou finanční zátěž jak pro pacienty, tak stát. Při správném přístupu by prostřednictvím inovativní léčby mohl stát v roce 2030 např. ušetřit až 40 mil. Kč za rok na vyplacených invalidních důchodech.
Cukrovka je ve světě i u nás jednou z nejrozšířenějších chorob. Jen v České republice bude podle prognózy s touto nemocí v roce 2030 léčeno až 1,3 milionu lidí. V roce 2012 přitom činil jejich celkový počet „pouhých“ 903 964, o šest let později pak už 1 018 275. Mezinárodní federace pro diabetes (IDF) navíc upozorňuje na to, že až 50 % lidí s vysokou hladinou cukru v krvi není vůbec diagnostikováno, což společně s případy špatně léčeného diabetu může vést k závažným a finančně náročným pozdním komplikacím a hospitalizaci pacientů.
Výdaje na léčbu cukrovky 2. typu vlivem rostoucího počtu pacientů každoročně narůstají. V roce 2018 představovaly celkem 53 miliard Kč, predikce pro rok 2030 činí 63 miliard. Do rozpočtů se totiž nepromítají jen léčebné náklady, ale také výlohy za léčbu pozdních komplikací diabetu, hospitalizace pacientů i vyplácené invalidní důchody. Díky včasně a vhodně nasazené inovativní léčbě naopak dochází nejen ke zlepšení a prodloužení života pacientů, ale také k šetření v rámci zdravotního a sociálního rozpočtu. Například mezi lety 2010-2018 činily kumulativní úspory na důchodech pro diabetes II. typu celkem 171,7 mil. Kč.
Aktivnější a delší život diabetiků
Studie Inovace pro život, mapující přínosy inovativních léčiv a terapií v ČR, ukázala, že inovativní léčba cukrovky 2. typu v posledních letech výrazně zlepšila léčebné výsledky a kvalitu života pacientů. Ti se dnes dožívají srovnatelného věku jako zbytek populace. Prokázala také, že správně kompenzovaní pacienti zůstávají déle ekonomicky aktivní, jsou méně a kratší dobu hospitalizovaní a také čerpají méně invalidních důchodů.
Díky inovativní medicíně narostla mezi lety 2012 a 2018 očekávaná doba dožití napříč všemi věkovými skupinami. Ve skupině 20letých pacientů činil nárůst 3,7 roku, u 30letých o měsíc méně, 50letým pacientům se prodloužil život o 2,8 roku a 70letým diabetikům o 1,8 roku.
Klesající hospitalizace i potřeba invalidních důchodů
Dopady inovativní léčby reprezentuje i klesající trend hospitalizací. „V roce 2010 bylo hospitalizováno 21 038 lidí, zatímco o osm let později 14 444. Celkový počet hospitalizovaných pacientů se za období 2010–2017 snížil o 28 406, většina hospitalizací je navíc kratších než jeden týden,” uvádí Mgr. Jakub Dvořáček, MHA, LL.M., výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP).
Relativně vyšší náklady inovativní léčby diabetiků 2. typu kompenzuje kromě délky dožití a klesajícího trendu hospitalizací také delší práceschopnost pacientů – zůstávají déle ekonomicky aktivní bez potřeby pobírat invalidní důchod.
„Přestože bude počet pacientů s diabetem dlouhodobě růst, díky inovativní léčbě bude tempo nárůstu výdajů na invalidní důchody výrazně pomalejší. V roce 2030 by díky inovativním lékům mohl stát ušetřit až 40 milionů korun za rok na vyplacených invalidních důchodech diabetiků,” uvádí další přínosy moderní léčby diabetu Jakub Dvořáček.
Budoucnost léčby diabetiků
Úspěšnost léčby však závisí nejen na moderních léčivých přípravcích, ale také na důsledné edukaci pacienta a dodržování pravidel zdravého životního stylu. „Důležitá je také podpora zákonodárců a zdravotnického systému prostřednictvím vstřícně nastavených úhradových podmínek nových léčiv, které se tak budou moci včas dostat k většímu počtu pacientů,“ vysvětluje závěrem Jakub Dvořáček.
