Těžební firmy začínají ode dneška státu odvádět vyšší poplatky za povrchovou těžbu nerostů. S navýšením počítá vládní nařízení, které navazuje na novelu horního zákona. Jak novela, tak nařízení jsou od začátku roku 2017 účinné. Ministerstvo průmyslu v novele prosadilo, aby poplatek za vytěžené nerosty byl nově stanoven právě nařízením vlády, a nikoli zákonem jako dosud.
Změnu resort odůvodnil možností pružné reakce na aktuální ekonomickou situaci. Mění se i způsob výpočtu poplatku, který se nově vypočítá jako součin množství vytěženého nerostu a sazby pro jednotlivé druhy nerostů. Vláda loni v březnu schválila dvojnásobné zvýšení výnosu z úhrad z vydobytých nerostů proti výši odváděné v roce 2013. Výjimku tvoří radioaktivní nerosty, ropa a hořlavý zemní plyn, černé uhlí a hnědé uhlí dobývané hlubinným způsobem, kde zůstala výše výnosu zachována.
Hlavním cílem schválené úpravy horního zákona bylo zvýšení podílu státu z poplatků za povrchovou těžbu hnědého uhlí. Podíl státu novela zvyšuje na 67 procent a podíl obcí snižuje z nynějších 75 procent na 33 procent.
Změna má v poplatcích od letošního roku přinést do státní pokladny o 427 milionů Kč víc než v roce 2013. Na příjmy rozpočtů obcí má mít podle vlády kvůli zvýšení plateb neutrální dopad. V roce 2013 získaly obce z poplatků zhruba 450 milionů Kč a státní rozpočet 150 milionů korun. Ze samotné těžby hnědého uhlí šlo obcím asi 200 milionů Kč a státu 66 milionů korun.
