Nově zvolený americký prezident Donald Trump v pátek telefonicky mluvil s tchajwanskou prezidentkou Cchaj Jing-wen. Je to první takový prezidentský kontakt od roku 1979, kdy tehdejší šéf Bílého domu James Carter uznal politiku jedné Číny. Bílý dům, jehož šéfem je až do 20. ledna Barack Obama, uvedl, že telefonát nic nemění na postoji Spojených států, které nadále ctí politiku jedné Číny. Peking telefonát označil za „malý trik ze strany Tchaj-wanu“ a vyjádřil naději, že nepoškodí vztahy mezi oběma zeměmi.
Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií a hrozí mu vojenským zásahem, pokud by ostrov vyhlásil samostatnost. Tchaj-wan přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje režim jedné strany. Tchaj-wan nicméně uznává jen 22 převážně malých zemí světa.
Trumpova mluvčí Hope Hicksová telefonát mezi Trumpem a tchajwanskou prezidentkou potvrdila. Podle ní oba státníci konstatovali, že „mezi Tchaj-wanem a USA existují blízké hospodářské, politické a bezpečnostní vztahy“.
Trump později na twitteru zdůraznil, že iniciativa vzešla od Cchaj Jing-wen. „Prezidentka Tchaj-wanu MI ZATELEFONOVALA, aby mi blahopřála k získání prezidentského úřadu. Děkuji!“ napsal Trump na twitteru. Cchaj na to vzápětí reagovala s tím, že „obě strany se na kontaktu předem domluvily“.
Bílý dům, který stále ovládá Barack Obama, k Trumpovu telefonátu podotkl, že Spojené státy nemění svůj postoj a uznávají nadále politiku jedné Číny. „Zůstáváme pevně oddáni politice jedné Číny,“ uvedl mluvčí Obamovy Národní bezpečnostní rady Ned Price. „Naším základním zájmem jsou mírové a stabilní vztahy přes Tchajwanský průliv,“ dodal.
Čínský ministr zahraničí Wang I telefonát označil za „malý trik Tchaj-wanu“ a vyjádřil naději, že „nezmění politiku jedné Číny, kterou dlouhodobě vyznávají vlády Spojených států“. Agentura AFP si všimla, že o telefonátu neinformovala žádná čínská média a zmínky o něm jsou na internetu v Číně cenzurovány.
Jeden z představitelů zastupitelského úřadu Tchaj-wanu ve Washingtonu uvedl, že Trumpův rozhovor znamená „historický“ první kontakt mezi americkým a tchajwanským vůdcem od přerušení diplomatických vztahů mezi Washingtonem a Tchaj-pejí v roce 1979. V tomtéž roce také Spojené státy navázaly oficiální vztahy s Pekingem. Od té doby udržují USA s Tchaj-wanem pouze neoficiální vztahy, Washington ale nadále dodává Tchaj-peji zbraně, „aby jí pomohl udržet schopnost se bránit“.
Trump také na to na twitteru poukázal. „Je zajímavé, že Spojené státy prodávají Tchaj-wanu vojenský materiál za miliardy dolarů, a já bych přitom neměl přijmout blahopřejný telefonát,“ napsal.
Trump si telefonoval s vůdci Afghánistánu, Filipín a Singapuru
Budoucí americký prezident Donald Trump v pátek telefonicky hovořil se čtyřmi světovými vůdci – prezidentem Afghánistánu Ašrafem Ghaním, filipínským prezidentem Rodrigem Dutertem, singapurským premiérem Lee Hsien Loongem a s tchajwanskou prezidentkou Tchaj Jing-wen. Jednání mezi prezidenty Tchaj-wanu a USA bylo první od roku 1979 a vyvolalo doslova šok. Ale také rozhovory s ostatními nejvyššími činiteli asijských států porušil Trump protokolární pravidla, která platí v přechodném období před nástupem nového amerického prezidenta k moci, napsala agentura AFP.
Demokratický senátor Chris Murphy, který je členem senátního výboru pro zahraniční vztahy, prohlásil, že Trump je oprávněn měnit americkou politiku, ale jeho přístup je potenciálně nebezpečný. „Trump má právo měnit politiku, spojenectví, strategii… To, co se ale stalo v posledních 48 hodinách, to není změna. To je zásadní obrat zahraniční politiky, ať už plánovaný, či neplánovaný. Tímhle způsobem začínají války,“ řekl Murphy. Vyzval také, aby byl co nejrychleji vybrán nový šéf diplomacie, jímž by měl být „pokud možno zkušený politik“.
Ministerstvo zahraničí bylo podle agentury Reuters podobně překvapeno již v polovině listopadu po telefonátu Donalda Trumpa s pákistánským premiérem Navázem Šarífem, kterého Trump označil za „skvělého chlápka“. Vztahy mezi Islámábádem a Washingtonem se přitom v posledních letech výrazně zhoršily kvůli opakovaným americkým obviněním, že Pákistán poskytuje útočiště islamistům, kteří zabíjejí americké vojáky v Afghánistánu.
Nemenší údiv vyvolalo přijetí japonského premiéra Šinzóa Abeho Trumpem v New Yorku, v přítomnosti dcery Ivanky.
V pátek si Trump telefonoval i s kontroverzním filipínským prezidentem Rodrigem Dutertem. Toho Washington dříve kritizoval za protidrogové tažení, při němž bylo za poslední měsíce zabito přes 2300 lidí. Duterte pak osobně urazil prezidenta Baracka Obamu.
V pátek Duterte oznámil, že ho Trump pozval do Washingtonu a New York, konkrétně řekl, že ho prý Trump požádal, aby mu dal vědět, až tam bude. V prohlášení Trumpova týmu ale o tom nic uvedeno není. Pouze se v něm píše, že budou oba „úzce spolupracovat na záležitostech společného zájmu“.
Podle Duterteho Trump prý i ocenil jeho protidrogovou kampaň. „Popřál mi úspěch v mé kampani proti drogám,“ uvádí se dnešním prohlášení filipínského prezidenta.
Největší pozornost médií v pátek přitáhl telefonický rozhovor Trumpa s tchajwanskou prezidentkou. USA a Tchaj-wan nemají oficiální diplomatické vztahy od roku 1979, kdy tehdejší šéf Bílého domu James Carter uznal politiku jedné Číny. Vláda Baracka Obamy také ihned po Trumpově telefonátu s tchajwanskou prezidentkou považovala za nutné zdůraznit, že na postoji USA se tímto nic nemění a že Washington nadále ctí politiku jedné Číny.
Nejmenovaný představitel Bílého domu agentuře AFP řekl, že Bílý dům o Trumpově telefonátu předem nevěděl. Bílý dům Trumpa již dříve vyzval, aby před jednáními se zahraničními vůdci využil diplomatických rad ministerstva zahraničí, napsala agentura Reuters.
Winston Lord, který byl americkým velvyslancem v Číně v letech 1985-1989, agentuře Reuters řekl, že strategický význam Trumpova telefonátu je nejasný. „Jako u tolika věcí souvisejících s Trumpem, kdo ví? Tento muž netuší nic o zahraniční politice, jedná instinktivně, takže je těžké význam (tohoto telefonátu) posoudit,“ konstatoval.
