Šéf řecké opoziční Koalice radikální levice (SYRIZA) Alexis Tsipras dnes vyjádřil přesvědčení, že bude schopen dosáhnout vzájemně přijatelné a prospěšné dohody s mezinárodními věřiteli. SYRIZA je podle průzkumů favoritem nedělních voleb do řeckého parlamentu. Tsipras se staví proti úsporným opatřením vlády souvisejícím s mezinárodní finanční pomocí, hodlá také požadovat změnu podmínek záchranného programu a odpis velké části řeckého dluhu.
Tsipras prohlásil, že má na dosažení dohody s Evropskou unií a Mezinárodním měnovým fondem (MMF) čas do konce července. Aténám se stále nepodařilo projít poslední revizí záchranného programu, který vyprší 28. února. Někteří představitelé eurozóny již naznačili, že řecká vláda bude pravděpodobně nucena požádat o jeho prodloužení, aby získala zbývajících 1,8 miliardy eur (50 miliard Kč).
Naděje na dohodu s věřiteli i v případě očekávaného vítězství levice dnes byly znát i na finančních trzích. Řecké akcie prudce posilovaly, i když v jejich růstu se částečně ještě odrážel optimismus díky čtvrtečnímu rozhodnutí Evropské centrální banky (ECB) podpořit ekonomiku eurozóny nákupem vládních dluhopisů. Řecký akciový index ATG si tak připsal více než šest procent.
Řecké dluhopisy je ECB připravena kupovat nejdříve v červenci, a to pod podmínkou, že Atény do té doby úspěšně projdou poslední revizí záchranného programu. „(Čtvrteční oznámení ECB) stanovuje časový rámec pro jednání (s věřiteli) a tento časový rámec trvá do července. Stejný časový rámec jsme si stanovili i my, není to 28. únor,“ řekl dnes Tsipras. „Jsem si jist, že nalezneme životaschopné a vzájemně přijatelné řešení,“ dodal.
Tsipras také slíbil, že v případě volebního vítězství jeho politická formace nepřikročí ke zdanění bankovních vkladů. Právě obavy z takového kroku jsou podle agentury Reuters jedním z důvodů, proč Řekové před volbami vybírají peníze z bank. „Neuvažujeme o zdanění vkladů. Bankovní vklady jsou garantované,“ řekl Tsipras na dnešní tiskové konferenci. Dnešek je posledním dnem předvolební kampaně.
Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat EU a MMF o finanční pomoc. Dohodlo se již na dvou záchranných programech v celkové výši 240 miliard eur (6,7 bilionu Kč). Výměnou za úvěrovou pomoc musela vláda zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně. To prohloubilo hospodářskou recesi, zvýšilo nezaměstnanost a zhoršilo životní úroveň obyvatelstva.
