Arménie a Ázerbájdžán se v sobotu vzájemně obvinily z mohutného ostřelování u Náhorního Karabachu, kde podle obou stran zemřelo až 30 vojáků. V převážně Armény osídlené oblasti, která se za pomoci Arménie odtrhla od Ázerbájdžánu, padlo podle Baku 12 příslušníků ázerbájdžánské armády. Arménie později vyčíslila své ztráty na 18 vojáků. Karabašské úřady tvrdí, že ázerbájdžánské vojsko v noci na dnešek za pomoci dělostřelectva, obrněné techniky i letectva podniklo největší útok od uzavření příměří v roce 1994.
Přestřelky podle obou stran dosud pokračují. Ruský prezident Vladimir Putin vyzval k okamžitému klidu zbraní.
Putin vyjádřil hluboké znepokojení nad zprávami, že boje u Náhorního Karabachu opět vzplály. „Prezident vyzývá znepřátelené strany k okamžitému ukončení palby a ke zdrženlivosti, aby se zabránilo dalším obětem na životech,“ zdůraznil Putinův mluvčí Dmitrij Peskov.
Ruský ministr obrany Sergej Šojgu se svými protějšky v Baku a Jerevanu domlouval „přijetí bezodkladných opatření ke stabilizaci situace v oblasti konfliktu“, které však Moskva nijak neupřesnila.
Arménský prezident Serž Sargsjan, který se vrátil do země z washingtonského summitu, vyčíslil v televizním prohlášení ztráty své strany na 18 vojáků. Dalších 35 bylo podle něho při „nejtěžších bojích od podpisu příměří v roce 1994“ zraněno. Nespecifikoval však, zda mrtví patří ke karabašským separatistickým silám podporovaným Jerevanem, či přímo k arménské armádě.
„Ázerbájdžán podnikl otevřený útok, po celé délce hranic s Náhorním Karabachem se vedou boje,“ uvedl mluvčí arménského ministerstva Arcrun Ovannisjan. „Na obou stranách jsou padlí (…) V tuto chvíli je iniciativa v našich rukou,“ dodal podle Interfaxu. Později doplnil, že Arméni přešli místy do protiútoku.
Baku tvrdí, že ázerbájdžánské síly pouze odpověděly na mohutné ostřelování z druhé strany, přičemž nepříteli způsobily velké ztráty. Na frontě se však nadále bojuje.
Ázerbájdžánské ministerstvo obrany přiznalo ztrátu 12 zabitých vojáků, bitevního vrtulníku Mi-24 a jednoho tanku, který prý najel na minu. Tvrdí však, že ázerbájdžánská armáda nejenže získala kontrolu nad strategickými výšinami, ale nepříteli také způsobila těžší ztráty, než sama utrpěla: Arméni prý přišli o stovku vojáků, 15 děl a šest tanků.
Úřad proarménského karabašského prezidenta tvrdí, že při ázerbájdžánském ostřelování zemřel 12letý chlapec a dvě další děti byly zraněny. Karabašské ministerstvo obrany později vyčíslilo ázerbájdžánské ztráty na 200 vojáků.
Arménie a Ázerbájdžán již desítky let vedou spor o Náhorní Karabach. Převážně arménské obyvatelstvo této oblasti se odtrhlo od Ázerbájdžánu v krvavé válce na přelomu 80. a 90. let minulého století, která si vyžádala asi 30.000 mrtvých a statisíce uprchlíků. Jednání až dosud k vyřešení sporu nevedla. Baku hrozí, že spornou oblast dobude zpět silou, nepovede-li diplomacie k výsledku, Arménie odpovídá, že se vojensky postaví proti každému takovému pokusu. Navzdory příměří na hranicích čas od času propukají přestřelky s oběťmi na životech. Mírovou smlouvu obě země dosud neuzavřely.
Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, která se po celou dobu marně snaží zprostředkovat mírové řešení regionálního sporu, vyzvala v prohlášení obě strany k „ukončení palby a podniknutí všech nutných opatření ke stabilizaci situace“.
Rusko má v Arménii vojenskou základnu a Jerevan kvůli spojenectví s Ruskem odmítl podepsat dohodu o přidružení k Evropské unii a vstoupil do hospodářského společenství vedeného Moskvou.
Ruský internetový list Gazeta.ru odhadl, že konflikt o Karabach mohly vystupňovat ázerbájdžánské úřady, aby znemožnily čerstvé turecké pokusy urovnat roztržku s Moskvou po sestřelení ruského bombardéru tureckými stíhačkami. Ankara je vnímána jako nejbližší spojenec Baku a turecká roztržka s Ruskem prý obě země ještě více sblížila. Ázerbájdžánští experti ale namítají, že eskalace nevyhovuje ani Baku. Mohly by se tak promarnit ústupky režimu vůči Západu, jako bylo propuštění politických vězňů.
