Plénum Ústavního soudu (ÚS) musí zvážit, zda jeho členové nadále zůstanou vyňati z běžné zodpovědnosti za přestupky. Zvláštní kárný senát, který řeší rychlou jízdu soudce Radovana Suchánka, řízení přerušil a podal návrh na zrušení části zákona. ČTK to zjistila z přehledu plenárních věcí.
„Můj názor je ten, že není sebemenší důvod, aby soudci Ústavního soudu byli v přestupkovém řízení jakkoliv zvýhodněni,“ řekl dnes ČTK předseda kárného senátu Vojtěch Šimíček.
Návrh konkrétně směřuje proti ustanovení, že soudce ÚS nelze stíhat pro přestupek. Další napadená část zákona určuje, že kárným proviněním je také jednání vykazující znaky přestupku.
V kárném řízení s ústavními soudci lze uložit jen výtku, žádný jiný trest. Kárné senáty se zřizují zvlášť pro každý případ, tvoří je další ústavní soudci.
Pokud by plénum návrhu vyhovělo, byli by ústavní soudci za své přestupky zodpovědní jako kdokoliv jiný. Jako kárné provinění ve zvláštním režimu popsaném v zákoně o Ústavním soudu by se napříště posuzovalo jen takové jednání, jímž soudce snižuje vážnost a důstojnost své funkce nebo ohrožuje důvěru v nezávislé a nestranné rozhodování, případně jiné zaviněné porušení povinností soudce.
Suchánkovi strážníci podle neoficiálních informací v červenci naměřili v Břeclavi rychlost 96 kilometrů v hodině. Po odečtu obvyklé tolerance měření lze hovořit o rychlosti 93 kilometrů v hodině.
V minulosti čelili kárnému řízení kvůli dopravním přestupkům také další ústavní soudci. U Michaely Židlické a Josefa Fialy řízení skončilo výtkou. U Jiřího Nykodýma kárný senát dvakrát řízení zastavil, protože se v prvním ani druhém případě přestupek neprokázal. Vyplývá to z usnesení, která si ČTK vyžádala podle zákona o svobodném přístupu k informacím.
Soudci obecných soudů přestupkovou imunitu v současnosti nemají. Jejich jinými kárnými proviněními se zabývají senáty Nejvyššího správního soudu. Mohou soudce teoreticky odvolat z funkce nebo jim uložit citelné srážky z platu.
