Novináři, kteří by se chtěli zpravodajsky účastnit veřejných shromáždění, by se museli v předstihu akreditovat u svolavatele. V opačném případě by si měli sami zajistit ochrannou službu. Do vládní novely zákona shromažďovacího zákona to při dnešním sněmovním čtení navrhli připojit poslanci opozičního Úsvitu.
Policie by taky musela podle návrhu této strany po shromáždění poskytnout svolavateli osvědčení o tom, zda bylo pokojné, a údaj s počtem účastníků. Osvědčení by policisté navíc vydali jako tiskovou zprávu. Poslanec Úsvitu Martin Lank uvedl, že návrh vychází ze zkušeností z demonstrací, které pořádá tato strana s Blokem proti islámu. Některé média podle Lanka nepravdivě informovala o incidentech a zkreslovala počty účastníků.
Poslanec TOP 09 Martin Plíšek opět navrhl, aby některá pamětní místa sloužila ve dny státních svátků pouze k jejich připomenutí. Návrh by měl podle autora zabránit tomu, aby v budoucnu někdo znemožnil důstojné oslavy významných dnů, jako se to podle něho stalo loni 17. listopadu na Albertově, když kvůli shromáždění na podporu prezidenta Miloše Zemana nemohli na místo studenti.
Plíškův pozměňovací návrh by stanovil, že čtyři státní svátky by byly spojeny s místy, která se k nim historicky vážou. Kromě Dne boje za svobodu a demokracii, kdy by pro vzpomínkové akce byly vyhrazeny Albertov a Národní třída, by se změna týkala také Dne slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje, který se váže k Velehradu, Dne upálení mistra Jana Husa, jenž je spojen s Husincem, a Dne české státnosti, jehož tradiční oslavy se konají ve Staré Boleslavi.
Sněmovna by v předloze neměla podle návrhu ústavně-právního výboru umožnit účastníkům veřejných shromáždění zakrývat si obličej, jak navrhla vláda. Zůstal by současný zákaz. Výbor taky odmítl uzákonit kvůli možnému obcházení zákona takzvaná spontánní shromáždění, která z podstaty nelze předem ohlašovat úřadům.
Zakrytí obličeje by chtěla vláda umožnit v případech, kdy to povolí policisté nebo úředníci a kdy poslouží ke splnění účelu shromáždění a naopak neohrozí veřejný pořádek. Důvodová zpráva zmiňuje masky parodovaných politiků, mluvilo se taky o karnevalových průvodech.
Výbor taky navrhl dát policistům při veřejných shromážděních stejné pravomoci jako mají obecní úředníci. Úředníci mohou akci například i rozpustit. Poslanci taky chtějí zachovat současné znění zákona ohledně svolavatele shromáždění, aby jím nemohl být například jakýkoli cizinec nebo nezletilý člověk.
Další novinky ve vládní předloze by se dotkly zejména obecních úřadů, kterým se veřejné akce ohlašují. Norma by měla radnicím umožnit, aby například blíže vymezily místo shromáždění, jeho délku nebo další podmínky pro zajištění pořádku.
Úprava shromažďovacího zákona se týká případů, kdy je na jedno místo a ve stejný čas nahlášeno více shromáždění. Nyní se musejí pořadatelé jednotlivých akcí dohodnout, a když to neudělají, tak úřady zakážou shromáždění, které bylo nahlášeno později. Novela by radnicím umožnila stanovit podmínky pro svolavatele tak, aby se třeba na jednom velkém náměstí mohlo uskutečnit víc shromáždění najednou. Novela zákona také upřesňuje procesy a pravomoci k rozpuštění shromáždění.
Svolavatel by měl nově výslovnou povinnost být přítomen na akci, kterou oznámil. Úprava směřuje k omezení účelově oznamovaných shromáždění, která se potom reálně nekonají.
Další změna se týká zákazu demonstrací u míst, kde zasedají zákonodárné sbory. Nyní je to ve stometrovém okruhu, nově by se do přílohy zákona měly dostat konkrétní malostranské ulice u budov Sněmovny a Senátu.
