Za začátek přímého souboje o Bílý dům lze označit poslední velkou sérii primárek, která v úterý fakticky uzavře maraton nominačních voleb amerických demokratů a republikánů. Výsledek nominace je už téměř jistý, protože po Donaldu Trumpovi si i Hillary Clintonová nejspíš v úterý potřebný počet hlasů spolehlivě zajistí. Přesto budou volby důležitým signálem dalšího vývoje bitvy o prezidentský úřad.
Republikáni i demokraté budou v úterý hlasovat v Kalifornii, Montaně, New Jersey, Novém Mexiku a Jižní Dakotě, v Severní Dakotě pořádají volební shromáždění jen demokraté. Pro tuto stranu navíc není úterý posledním dnem primárního hlasování; ještě 14. června se sejdou demokratičtí voliči v primárkách v hlavním městě, aby rozdělili posledních 45 svých delegátů. Republikáni hlasovali ve Washingtonu už 12. března.
Charakteristickým rysem primárek byla postupná smířlivost republikánů s triumfujícím, ale dříve nepřijatelným Trumpem, a na straně demokratů neodbytnost houževnatého kandidáta Bernieho Sanderse, který na první pohled ztracený boj do poslední chvíle nevzdal.
Právě na jeho zápas s Clintonovou bude v úterý upřena pozornost, a to hlavně v Kalifornii a New Jersey, kde se rozděluje nejvíce hlasů. Pokud by snad bývalá první dáma výrazněji prohrála, bylo by to podle expertů tragicky špatné vykročení do rozhodující fáze prezidentské kampaně, která vyvrcholí volbami 8. listopadu. Podle průzkumů ale Clintonová v obou státech vede.
Volební matematika hovoří před poslední velkou sérií primárek jasně. Hillary Clintonová má na svém kontě 2355 delegátských hlasů, z nichž 548 má status „superdelegáta“, který může na nominační konferenci hlasovat bez ohledu na výsledek primárek. Sanders shromáždil zatím 1563 hlasů, z toho 46 superdelegátských. Clintonová k nominaci potřebuje 28 hlasů, Sanders 820.
K rozdělení je ještě v táboře demokratů 851 hlasů. Znamená to mimo jiné, že Sanders by k zajištění nominace musel získat přízeň bezmála všech delegátů, kteří jsou ještě ve hře. Protože se hlasuje proporčně, a Clintonová tudíž nepochybně získá nějaké hlasy i v případě, že v daném státě prohraje, nemá Sanders prakticky žádné nominační vyhlídky.
Vermontský senátor Sanders ale uvažuje jinak. Sází totiž právě na status superdelegátů, jejichž názor může teoreticky do poslední chvíle zvrátit. Protože tito vlivní delegáti budou mít na nominační konferenci silné slovo, je jejich názor klíčový. Pokud Sanders v Kalifornii Clintonovou porazí, bude mít pro superdelegáty nový argument. Podle průzkumů by navíc měl v prezidentském souboji s Trumpem větší šance, než jeho soupeřka.
V republikánském táboře je rozhodnuto. Trumpa, který z původně docela rozsáhlého seznamu kandidátů zůstal sám, podpořilo už 1239 delegátů, tedy o dva víc, než je zapotřebí k nominační jistotě. K jeho kandidatuře se navíc hlásí stále více republikánských špiček, které ho původně odmítaly podpořit. V poslední době to byli šéfové obou republikány ovládaných komor amerického Kongresu Mitch McConnell a Paul Ryan.
V Kalifornii se bude rozhodovat o rozdělení 546 demokratických a 172 republikánských delegátů. Demokraté budou rozdělovat hlasy proporčně, republikáni podle zásady „vítěz bere všechno“. Hlasovat se začne v úterý v 16:00 SELČ, volební místnosti se uzavřou ve středu v 05:00 SELČ.
Dalším ostře sledovaným státem bude New Jersey, kde kandidáti budou zápasit o 142 demokratických a 51 republikánských delegátů. Na východě USA se začne hlasovat v poledne SELČ, volby skončí ve středu v 02:00 SELČ. Dílčí výsledky by měly být známy bezprostředně po uzavření volebních uren.
