Člen bankovní rady ČNB Nidetzký je přesvědčen o růstu sazeb se signálem netolerování vyšší inflace, jeho kolega Benda vidí jako první příležitost ke zvýšení červen, guvernér Rusnok počítá se zvýšením kolem poloviny roku Koruna na komentáře v podstatě nereaguje a obchoduje se dále kolem 25,45 za euro.

V Bruselu budou ministři financí eurozóny debatovat o Řecku

Ministři financí zemí platících eurem se dnes mimořádně schází v Bruselu k další diskusi o záchranném programu pro Řecko. Dohoda na už měsíce opožděné první prověrce loni v létě dohodnutého programu je podmínkou k tomu, aby Atény dosáhly na další miliardy eur, které potřebují na splátky svých stávajících dluhů. Řecko v noci na dnešek splnilo jeden z požadavků věřitelů, když na pozadí dalších demonstrací schválilo nepopulární balík důchodových a daňových reforem.

Řekové musí v červenci splatit Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) a Evropské centrální bance zhruba pět miliard eur (135 miliard Kč).

Už týdny dávají představitelé Evropské unie najevo, že dohoda na reformách je v zásadě dosažena a že zbývá dotáhnout jen některé drobnosti. Věřitelské instituce se však neshodují mezi sebou, především v otázce potřeby a rychlosti otevření diskuse o restrukturalizaci řeckého dluhu. Takový postup prosazuje MMF, podle kterého je v zásadě nerealistický požadavek evropských institucí, aby Řecko dosáhlo v roce 2018 primárního přebytku 3,5 procenta hrubého domácího produktu, neboť navržený reformní program stačit nebude.

Reformy, se kterými se nyní počítá, představují včetně změn v řeckém daňovém a důchodovém systému škrty ve výši 5,4 miliardy eur (146 miliard korun). Řecký parlament schválil nepopulární soubor daňových a důchodových reforem v noci na dnešek na pozadí demonstrací, které v neděli krátce provázelo násilí. Výsledkem opatření mají být vyšší příspěvky do systému sociálního zabezpečení a do důchodového systému a vyšší daně pro většinu obyvatelstva.

MMF ale míní, že by ale bylo zapotřebí dalších 3,6 miliardy eur (97 miliard korun). Proto mají Atény připravit další úsporná opatření, která by byla ovšem spuštěna jen v případě potřeby a tedy horšího vývoje situace.

Fond navíc dlouhodobě žádá diskusi o restrukturalizaci řeckého dluhu, proti vystupuje především Německo. Zástupci euroskupiny dávali dosud najevo, že si umí představit diskusi například o delším splácení, ne však úvahy o redukci nominální výše zadlužení.

Newsletter