V Řecku dnes vstoupilo v platnost zvýšení daně z přidané hodnoty (DPH) u většiny potravin a dalšího zboží z 23 na 24 procent. Další, v pořadí již šesté celkové zdražení za sedm let hospodářské krize vyvolalo podle agentury Reuters u obyvatel země nové rozhořčení.
„Zdaňují peníze, které neexistují. Kde ty peníze seženeme? To je nesmyslné. Právě proto to opatření selže a vrátí nás zase zpět,“ postěžoval si učitel v důchodu Pavlos Asteriu.
Kritikou opatření nešetří ani předseda řecké obchodní konfederace Vasilis Korkidis. I průmyslu a obchodu je podle něj zatěžko přenášet další zátěž na spotřebitele. „Každé zvýšení snižuje spotřebu a tím pádem i veřejné příjmy,“ upozornil.
Řecko zvýšilo DPH v rámci prosazování složitých a bolestivých reforem v parlamentu, aby mohlo vyjít vstříc požadavkům mezinárodních věřitelů a dostat další finanční pomoc na splácení svých horentních dluhů.
Mezinárodní měnový fond nicméně v těchto dnech konstatoval, že Řecko sice v posledních letech stále zvyšuje daně, ale zároveň stále méně se mu je daří vybírat. Více než polovina řeckých domácností navíc neplatí přímé daně vůbec.
Z těchto údajů vyplývá, že loni řecká daňová správa vymohla pouhých 45 procent očekávaných příjmů z daní. Nedoplatky dosahovaly 87 miliard eur (2,35 bilionu Kč), což je asi polovina hrubého domácí produktu. Od roku 2010, kdy Řecko kvůli krizi vstoupilo do záchranného programu finanční pomoci dohodnutého s mezinárodními věřiteli, ukazatel vymahatelnosti vytrvale klesá.
Další údaje MMF ukazují, že zhruba 55 procent domácností v Řecku neplatí díky nejrůznějším sociálním úlevám žádné daně, což je zdaleka nejvíce v Evropské unii. V oblasti mezd se v Řecku neplatí daně při zhruba 9000 eur ročního příjmu (přes 240.000 Kč) a méně.
