Turecká vláda ve středu přijme důležité rozhodnutí, které by mělo zemi zajistit stoprocentní bezpečnost po zmařeném pokusu o vojenský převrat z minulého týdne. Poslancům své strany AKP to v parlamentu řekl premiér Binali Yildirim. Krajně pravicová parlamentní Strana národní akce (MHP) by podle svého předsedy podpořila návrh na znovuzavedení trestu smrti. V zemi mezitím pokračují čistky státních institucí od údajných účastníků puče. Justice kvůli němu prověřuje 9322 osob. Své funkce dnes muselo opustit 257 zaměstnanců úřadu premiéra a 492 pracovníků úřadu pro dohled nad náboženskými záležitostmi. Turecké ministerstvo školství propustilo 15.200 svých zaměstnanců v souvislosti s pokusem o vojenský puč.
Vláda udělá vše pro to, aby zajistila Turecku „stoprocentní bezpečnost“ i za aktuálních „mimořádných okolností“, uvedl Yildirim. Ve středu zasedne bezpečnostní rada státu a následně i kabinet. O „důležitém rozhodnutí“, které bude výsledkem zasedání, hovořil už před premiérem i prezident Recep Tayyip Erdogan. O co přesně by se mělo jednat, ale neuvedl ani jeden.
Předseda MHP Devlet Bahçeli připustil, že jeho strana znovuzavedení trestu smrti podpoří, „pokud je k tomu (vládní strana) AKP připravena“. Hlasy MHP, která je nejmenší ze čtyř tureckých parlamentních stran, by vládní straně stačily k tomu, aby mohla o otázce znovuzavedení trestu smrti vypsat referendum. Na schválení ústavní změny přímo v parlamentu by jí hlasy chyběly. Vicepremiér Mehmet Şimşek dnes připustil, že by trest smrti mohl platit i retroaktivně.
Prokurdská opoziční Lidová demokratická strana (HDP) už podpořit návrat nejvyššího trestu odmítla. Největší opoziční formace Lidová republikánská strana (CHP) v pondělí oznámila, že reakce na puč musejí být v souladu se zákonem a že pučisté musejí stanout před soudy.
O návrat trestu smrti do právního řádu usiluje po zmařeném pokusu o převrat prezident Erdogan. Poslední poprava se v zemi uskutečnila v roce 1984, nejvyšší trest byl zrušen v roce 2004 v rámci snahy Ankary o vstup do EU. Brusel již Turecko varoval, že hrdelní trest je neslučitelný s členstvím unii.
Ke kritikům záměru zavést znovu trest smrti se dnes připojil vysoký komisař OSN pro lidská práva Zajd Raad Husajn. Turecko vyzval, aby v zemi zachovalo „vládu práva“, a kritizoval rovněž masová odvolávání úředníků.
Dnes Turecko v čistkách ve státních institucích pokračovalo. Z funkcí kvůli údajnému podílu na puči odvolalo 257 zaměstnanců úřadu premiéra a 492 pracovníků úřadu pro dohled nad náboženskými záležitostmi Diyanet. Justice kvůli zmařenému puči prověřuje 9322 osob. Čistka pokračuje i v armádě. Ankarský soud do vazby poslal 68 lidí, převážně vojáků. Generální štáb prohlásil, že převážná většina příslušníků ozbrojených sil nemá s pokusem o převrat nic společného.
Eurokomisař pro digitální ekonomiku a společnost Günther Oettinger řekl, že Turecko letos kvůli čistkám na bezvízový styk s EU zřejmě nedosáhne.
Odvolané úředníky a vojáky považuje turecká vláda za členy „paralelních struktur“, jakéhosi státu ve státě, který podle ní vybudoval duchovní Fethullah Gülen. Právě prezident Erdogan označil za strůjce zmařeného puče. Gülen, který žije dlouhodobě v USA, to odmítl a naznačil, že Erdogan mohl převrat zinscenovat, aby si upevnil svou moc. Gülenovy příznivce v Turecku současná vláda označuje za teroristy.
