Většina startupů má nedostatečně chráněné duševní vlastnictví

I startup se sebelepším nápadem, který má potenciál dobýt celý svět, může ztroskotat na právní neznalosti jeho zakladatelů. Takový scénář není až tak neobvyklý. Tomáš Ditrych, zakladatel advokátní kanceláře Mavericks, se takovým situacím snaží předcházet. Startupům a průmyslu 4.0 se věnuje dlouhodobě a na svém kontě má přes stovku uzavřených transakcí v hodnotě přesahující miliardy korun. Z dat jeho kanceláře přitom vyplývá, že duševní vlastnictví nemá dobře ošetřeno přibližně 90 % startupů. Úskalí spatřuje také v tom, že si mezi sebou zakladatelé na počátku podnikání zpravidla nedostatečně upravují vzájemná práva a povinnosti. Dalším důležitým tématem digitální ekonomiky jsou motivační programy pro klíčové zaměstnance a spolupracovníky, a to nejčastěji formou podílu ve společnosti. Jaké jsou tedy v těchto oblastech největší výzvy českého právního řádu?

„Už samotné založení startupu je v Česku složité, v současné situaci totiž neexistuje žádný optimální druh společnosti. Nejlepší volbou je akciová společnost, ale ta vyžaduje základní kapitál 2 000 000 korun. Nenajdete mnoho mladých podnikatelů, kteří by takovou částkou disponovali. Často tedy nezbývá nic jiného než se rozhodnout pro společnost s ručením omezeným,“ vysvětluje advokát Tomáš Ditrych, zakladatel Mavericks.

Založení s. r. o. nevyžaduje vysoké vstupní náklady, ale na druhou stranu tento typ společnosti není tak úplně připraven na potřeby, růst a vize technologického startupu. Musí se tedy speciálně smluvně ošetřit, aby taková společnost byla do budoucna dobře finacovatelná ze strany externích investorů, s čímž český právní řád aktuálně nepočítá. Tomáš Ditrych říká: „Dobře to dělají třeba na Slovensku, kde od roku 2017 existuje jednoduchá spoločnosť na akcie (j. s. a.), která splňuje potřeby startupů a počáteční náklady na založení vyjdou zhruba na 600 eur. V USA mají C corp, registrace ve státě Delaware stojí lehce přes 200 dolarů. Je tedy vidět, že se dá najít vhodné a jednoduché řešení. Děláme všechno proto, aby si i naši zákonodárci uvědomili, že je potřeba jít s dobou a legislativu aktualizovat i pro české inovátory a průmysl 4.0.“

První kroky po založení

Kromě samotného založení nové společnosti, které je prvním krokem, upozorňují právníci z Mavericks na potřebu důsledné ochrany duševního vlastnictví, nastavení motivačních programů pro klíčové zaměstnance a spolupracovníky společnosti a nastavení vztahů mezi zakladateli. To jsou ta nejpodstatnější témata, kterým se podle právníků z Mavericks vyplatí věnovat pozornost.

Většina foundrů se uchyluje k založení s. r. o., protože na a. s. nemají potřebný kapitál. Aby taková společnost mohla fungovat jako startup, je nutné myslet na určitá specifika. Důležité je správně ošetřit možnost moderního řízení společnosti a pořádání valných hromad distanční formou za použití technických prostředků (např. videokonference nebo hlasování přes e-maily, což ocení zejména technologické společnosti se společníky v různých koutech světa). Vhodné je rovněž vytvořit v rámci společnosti velké množství podílů tak, aby se struktura co nejvíce podobala akciové společnosti – to v budoucnu usnadní vstup investora a správu struktury společníků (tzv. cap table). Oproti USA, ale i mnoha evropským zemím je založení i administrativně složitější, nelze například udělat online bez účasti notáře.

Dalším krokem je sepsání tzv. founders agreement, tedy smlouvy mezi zakladateli o tom, co se stane, „až se mezi nimi něco stane“. Nejdůležitější je v této souvislosti pokrýt zejména vzájemnou mlčenlivost, omezit možnost potenciálního založení konkurenční společnosti a zamezit předem vzniku tzv. dead equity, tedy situaci, kdy jeden ze zakladatelů ze společnosti předčasně odejde a přestane budovat její hodnotu, ačkoliv v ní pořád vlastní podíl (tzv. mrtvý podíl). „Founders agreement je často přehlížená věc, protože na začátku cesty je zpravidla velké kamarádství, vzájemná důvěra a nic než vize dobýt svět. Čím dál častěji však vidíme, že v průběhu podnikání může přijít rozkol a pak tvrdý pád. Kvůli mrtvému podílu jednoho ze zakladatelů pak v praxi musí nezřídka skončit celá společnost, protože je takto nefinancovatelná ze strany externích investorů. Na to je potřeba myslet od samého počátku a předem ochránit společnost, její klíčové hodnoty a paradoxně i samotné zakladatele vůči sobě navzájem,“ uvádí Ditrych.

Nedílnou součástí technologických firem je i ochrana duševního vlastnictví. Mnoho zakladatelů si na začátku neuvědomuje, že zdrojový kód je autorským dílem, jehož autorem je právě příslušný programátor. Jedná se o klíčové duševní vlastnictví technologické společnosti, které je třeba důsledně chránit. „Mladým technologickým startupům vždy říkáme, že na začátku své existence nemusí mít každý sebemenší detail skvěle právně podchycený. Nemají na to čas ani přebytečné finance. Nicméně founders agreement, duševní vlastnictví a smlouvy s programátory jsou alfou a omegou každé technologické společnosti a podmínkou každé budoucí externí investice,“ říká Ditrych.

Kvalitní zaměstnanci jsou pro každou firmu základním stavebním kamenem. Jak takový talent přilákat do startupu, když na začátku jsou finance značně omezené? K tomu slouží motivační programy pro klíčové zaměstnance či spolupracovníky společnosti, nejčastěji označované jako tzv. ESOP (employee stock option plan). Fakticky se jedná o nabídku možnosti získat po splnění určitých podmínek zvýhodněné zaměstnanecké akcie, resp. podíly ve společnosti. „Správné nastavení ESOP je z hlediska české legislativy poměrně komplikovaná záležitost,“ dodává Ditrych. Klíčovým lidem je nabídnut podíl ve společnosti, ti pak mají zájem na úspěchu společnosti, protože s jejím růstem se zvyšuje i hodnota ekvity, kterou vlastní.

Investice, i ta poslední, tedy exit

Term-sheet, due diligence, investiční smlouva, expanze a exit. Pět termínů spojených s investicemi, se kterými si foundři lámou hlavu nejvíce.

Jednání s investory je jednou z věcí, se kterou se klienti na Mavericks velmi často obrací. Ta jich realizuje desítky ročně, díky čemuž dokážou fundovaně posoudit, jestli nabízené podmínky odpovídají tržním standardům, a tak vyjednat pro startup ty nejlepší možné podmínky.

Due diligence neboli finanční, právní a někdy i technická prověrka společnosti prováděná investorem a jeho poradci je další nedílnou součástí investičního kola. V praxi je důležité mít všechny podstatné smlouvy přehledně uspořádané, ideálně na jednom místě – například sdíleném úložišti. Zde se rozhodne, jestli poskytnutí peněz startupu nebrání některé zjištěné nedostatky. „V této části může jednání o investici náhle ztroskotat, přestože je již vše dohodnuto. Pokud investor zjistí, že není dobře ošetřené duševní vlastnictví, nejsou správně nastaveny smlouvy s programátory či některé podstatné právní dokumenty chybí úplně, může být po investici,“ vysvětluje Ditrych. I při vstupu zahraničních investorů dělá ve vztahu k českým startupům due diligence lokální advokátní kancelář, která je za ni právně odpovědná. Pro chyby zde není prostor.

Pro samotný exit platí podobná pravidla jako pro due diligence v rámci předchozích investičních kol, fakticky se vlastně jedná o vstup investora, který však v tomto případě kupuje 100% podíl. Největší rozdíl je v tom, když se prodává startup při nízké valuaci. Kvůli příliš vysokým likvidačním preferencím neboli přednostnímu právu investorů na přednostní výplatu peněz získaných z prodeje společnosti se může stát, že zakladatelé z exitu nebudou mít ani korunu, protože vše připadne investorům.

Newsletter