Vláda se na pondělním zasedání vrátí k návrhu ministerstva dopravy na prodloužení smlouvy na provoz mýtného systému se společností Kapsch o tři roky. Projednání problematického bodu, jehož schválení vládě nedoporučily dvě vládní pracovní komise, kabinet už opakovaně přerušil a kontroverzním návrhem se zabývala i koaliční rada.
Stávající smlouva s Kapschem vyprší na konci letošního roku a ministerstvo dopravy nestihlo najít pokračovatele provozu v řádném výběrovém řízení. Chce proto prodloužit smlouvu Kapschi o tři roky za zhruba šest miliard korun a během této doby najít nového provozovatele v otevřené soutěži. Do té se budou moci zájemci přihlásit s jakoukoliv technologií, tedy nejen s takzvaným mikrovlnným systémem, který pro výběr v současnosti Česko využívá.
Podle ministryně pro místní rozvoj Karly Šlechtové (za ANO) musí ministr dopravy Dan Ťok (rovněž za ANO) na jednání kabinetu přinést důkazy o tom, že se úřad snaží zbavit závislosti na službách společnosti Kapsch. To je podle názoru ministryně nezbytnou zákonnou podmínkou pro to, aby resort dopravy mohl při zadání šestimiliardového tendru obejít povinnost zadání řádné soutěže a zakázku zadat Kapschi napřímo. Úřad podle ní může tuto snahu nejlépe prokázat tím, že přinese důkazy o práci na přípravě chystaného otevřeného výběrového řízení.
Souhlasem MMR podmiňují další jednání o návrhu ministerstva dopravy koaliční sociální demokraté. Pokud by v pondělí toto ministerstvo, které má dohled nad veřejnými zakázkami na starosti, postup dopravy neposvětilo, je Ťokův návrh na prodloužení smlouvy s Kapschem nehlasovatelný, uvedl ve čtvrtek odborný mluvčí ČSSD pro oblast dopravy Jan Birke.
Ťokův návrh kritizovaly začátkem týdne ČSSD a KDU-ČSL. Členové vlády mají podle informací ČTK obavy i z trestněprávních důsledků, pokud by schválili postup, který by se ukázal být v rozporu se zákonem.
Druhou variantou podle Birkeho je, že vláda v pondělí vezme Ťokův postup pouze na vědomí s tím, že záležitost je plně v kompetenci ministra dopravy. V úvahu pak přichází i zavedení papírových kuponů pro výběr mýta, v takovém případě ale lze očekávat ztráty na výběru přibližně ve výši 40 procent, uvedl Birke. Další možností je přijmout speciální zákon, podle kterého by mýto nevybíral Kapsch, ale stát, dodal poslanec.
„Obě ty varianty znamenají speciální zákon o mýtu. Já mám představu, co uděláme, ale nechal bych si to až na vládu,“ poznamenal Ťok. Varianta výběru mýtného přes kupony je podle Ťoka legislativně složitá a výběr mýta by byl podstatně nižší.
Prostřednictvím mýtných bran se mýtné v Česku vybírá od roku 2007 na více než 1400 kilometrech dálnic, rychlostních silnic a vybraných částech silnic první třídy. Za devět let provozu se na mýtném vybralo téměř 70 miliard Kč, přičemž za rok 2015 to bylo 9,7 miliardy Kč.
