Evropské i americké výnosy klesají. Dolar ve ztrátě nad 1,0700 za euro. Měny regionu v zisku. Koruna zpět pod 25,20 za euro.

Výhled RWE: Třetí pokles ročního zisku

Německá energetická společnost RWE očekává letos třetí pokles ročního zisku v řadě. Příčinou je krize v sektoru výroby elektrické energie, která dává druhému největšímu energetickému koncernu v Německu malou naději, že se v brzké budoucnosti vrátí k růstu, napsala agentura Reuters. Firma pro tento rok předpokládá i pokles investic. RWE působí rovněž v České republice. 

„Slzavé údolí ještě neskončilo,“ prohlásil podle agentury Reuters výkonný ředitel RWE Peter Terium na výroční tiskové konferenci. 

„Podmínky v konvenční výrobě elektřiny se zhoršují rychleji, než můžeme přijímat protiopatření,“ uvedl v prohlášení. 

Němečtí poskytovatelé síťových služeb se potýkají s dosud nejvážnější strukturální krizí v odvětví. Způsobila ji slabá poptávka po energiích v Evropě a prudký rozvoj obnovitelných zdrojů energií. Ty mají v přístupu do rozvodných sítí přednost před energiemi z konvenčních paroplynových a uhelných elektráren. 

Pokud jde o RWE, až 45 procent jejích konvenčních elektráren v současnosti nic nevydělává, prohlásil Terium. Provozní zisk tak ve výsledku letos třetí rok v řadě klesne. Prognóza se přitom pohybuje v rozmezí 3,6 až 3,9 miliardy eur (98,1 až 106,2 miliardy Kč), což by znamenalo meziroční pokles až o deset procent. 

Investice RWE letos klesnou na 2,5 až tři miliardy eur a v příštím roce na zhruba dvě miliardy eur, odhaduje RWE. Loni firma proinvestovala 3,4 miliardy eur. 

RWE, která vznikla před 117 lety, podobně jako její soupeři E.ON a EnBW provádí restrukturalizaci, kterou všeobecně provází rušení pracovních míst či odprodej aktivit a méně peněz vyplácených podílníkům. RWE již dříve snížila dividendu vyplácenou za rok 2013 o polovinu na jedno euro na akcii. Nyní tvrdí, že dividendu za loňský rok ponechá beze změn. 

Zadlužená RWE v pondělí 2. března dokončila kontroverzní prodej divize pro těžbu ropy a plynu DEA skupině vedené ruským miliardářem Michailem Fridmanem. Transakce o hodnotě zhruba 5,1 miliardy eur (140 miliard Kč) vyvolala odpor britské vlády.

Londýn uvažuje o opatřeních, jak Fridmana přimět k prodeji severomořských operací DEA třetí straně. Obává se totiž, že produkce ropy na těchto polích by se mohla zastavit, kdyby Západ zpřísnil své sankce uvalené na Rusko kvůli ukrajinské krizi. 

Newsletter