Mezinárodní měnový fond (MMF) má obavy, že kvůli britskému referendu o odchodu z Evropské unie – takzvanému brexitu – nebudou orgány unie v klíčovou chvíli schopny jednat o dalším zmírnění řeckého dluhu. Z rozhovoru dvou předních představitelů MMF zveřejněného portálem Wikileaks vyplývá, že fond může kvůli těmto obavám vycouvat ze skupiny dohlížející na pomoc zadlužené balkánské zemi. Řecká vláda, jejíž zavádění požadovaných reforem je v rozhovoru rovněž terčem kritiky, v reakci na zprávu požaduje po MMF vysvětlení.
Šéfka řecké mise MMF Delia Velculescuová a ředitel evropského oddělení fondu Poul Thomsen v rozhovoru, který se podle Wikileaks odehrál 19. března, dávají najevo obavy z nečinnosti Atén i evropských orgánů.
„Evropa (EU) o tom určitě nebude diskutovat měsíc před brexitem, v jistou chvíli si budou chtít dát přestávku a začít znovu až po (britském) evropském referendu,“ říká podle přepisu rozhovoru Thomson.
Britové budou o své unijní budoucnosti hlasovat 23. června. Právě kolem tohoto data bude podle MMF potřeba učinit vážná rozhodnutí, bez nichž bude Řecku hrozit platební neschopnost.
Oba představitelé MMF se shodují, že je třeba zatlačit na Řecko i na německou kancléřku Angelu Merkelovou. Atény musí prý výrazněji pokročit v reformách, Berlín zase přistoupit na zmírnění řeckého dluhu. Aby zvláště na Německo vyvinuli náležitý tlak, hodlají prý představitelé fondu pohrozit odchodem z takzvané troiky (MMF, Evropská komise a Evropská centrální banka), která na záchranu řecké ekonomiky dohlíží.
„Paní Merkelová, stojíte před otázkou a musíte si rozmyslet, co vás bude stát víc: pokračovat bez MMF…nebo přistoupit ke zmírnění dluhu, které podle nás Řecko potřebuje, abyste nás udrželi ve hře?“ říká v přepisu Thomson.
Řecká vláda dnes podle agentury AFP požádala MMF o vysvětlení pozice, kterou vzhledem ke zveřejněnému rozhovoru zastává.
Fond dlouhodobě oficiálně trvá na tom, že pokud má řecká ekonomika stát po ukončení záchranného programu po roce 2018 na vlastních nohou, musí být řecké reformy mnohem radikálnější, nebo musí eurozóna přistoupit na mnohem výraznější zmírnění dluhu.
