řestože je postoj Maďarska vůči přistěhovalcům negativní – uprchlíky posílá do vězení a navíc postavilo na hranicích více než 160 kilometrů dlouhý plot – rozhodla se nyní vláda migranty do země naopak přilákat. Píše o tom americký list The Washington Post (WP). Země totiž bojuje s rostoucím nedostatkem pracovní síly. Deník ale zároveň připomíná, že v pracovní verzi vládního návrhu se uvádí, že země potřebuje „kvalifikované pracovníky ze zahraničí, schopné kulturní integrace“, což podle WP nepřímo naznačuje, že nejsou vítáni muslimové.
Když organizace na ochranu lidských práv Amnesty International odsoudila Maďarsko za zanedbávání povinností spojených s ochranou lidských práv, nezdálo se, že by na to vláda brala ohledy. Nyní si však země uvědomila, že potřebuje naopak více cizinců, a tak přišla s plánem pozvat pracovníky ze zahraničí mimo Evropskou unii. Ti by mohli v zemi zůstat a pracovat po dobu několika let, aniž by přitom dostali občanská práva.
Nedostatek pracovní síly v Maďarsku není ničím nečekaným – země každý rok ztrácí mladé pracovníky, kteří odcházejí do jiných zemí Evropské unie jako třeba Francie nebo Německa za vyššími platy. Dalším faktorem ovlivňujícím nezaměstnanost je dlouhodobě nízká porodnost, která způsobuje stárnutí populace nejen v Maďarsku, ale ve východní Evropě obecně.
Ministr hospodářství Mihály Varga proto podpořil požadavky Svazu zaměstnanců a průmyslníků, aby do země přišly stovky tisíc uprchlíků, napsal rakouský list Die Presse. Podle odhadů bude země potřebovat desítky tisíc migrantů, aby snížila nedostatek pracovních sil a odvrátila negativní ekonomické následky.
WP přitom poukazuje na návrh Vargova ministerstva, že zahraniční pracovníci mají být schopni „kulturní integrace“. Premiér Viktor Orbán k této problematice loni v září v novinovém komentáři poznamenal, že muslimové vyrostli v jiném náboženském a kulturním prostředí, což je důležitým faktorem, protože Evropa a evropská kultura má kořeny křesťanské.
Gábor Bernáth, odborník z maďarské Akademie věd, poukázal na politikova protichůdná tvrzení, když připomněl jeho loňský výrok „V Maďarsku stále ještě dominuje kultura respektování“, přednesený před arabskými investory.
Holly Caseová, profesorka na Brownově univerzitě věnující se dění ve východní Evropě, však tvrdí, že Maďaři ani tuto strategii nepřijmou. „Oni (členové vlády) ví, že Maďaři to tak snadno nepřijmou, uvážíme-li, že vláda postavila svoji legitimitu na upřednostňování rodilých Maďarů a xenofobii, z čehož vyplývá, že každý cizinec vstupující na maďarské území bere pracovní místo rodilému Maďarovi,“ říká profesorka. S ní souhlasí i Boldizsár Nagy, přednášející filozofii a práva v Budapešti, který dodává, že napětí v zemi nejspíše vzroste, budou-li migranti vydělávat více peněz.
V příštích měsících se rozpor v postojích vlády bude nejspíše ještě prohlubovat, protože ministr hospodářství je připraven prosazovat svůj návrh, zatímco Orbán plánuje v říjnu uspořádat kontroverzní referendum, v němž budou voliči rozhodovat, zda bude Evropská unie mít právo posílat do jejich země uprchlíky, píše americký list.
