Desátý ročník ankety Zákon roku vyhrál záměr urychlit výstavbu základní infrastruktury v Česku. Změna zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury porazila evropský balíček oběhového hospodářství a zákon o ochranných známkách. Ve zcela nové kategorii Vykřičník byly vybrány čtyři nedostatky české legislativy.
V anketě, kterou od roku 2010 organizuje společnost Deloitte Legal, vybíraly stovky podnikatelů ze tří nominovaných nejlepší právní předpis, soubor zákonů nebo legislativní počin, který má pozitivní dopad na podnikání v Česku. Záštitu ankety opět převzaly Hospodářská komora ČR a Česká advokátní komora. V nominační radě zasedly dvě desítky autorit z různých oblastí nejen podnikání.
„Podle výsledků Zákona roku 2018 je volání českých podnikatelů po rychlejším a transparentnějším stavebních řízení skutečně enormní. Za deset let fungování Zákona roku snad nikdy nezvítězila nominace s tak velkým odstupem jako letos. Přál bych si, aby zákon vítězné nominace, na kterém jsme toto volání podnikatelů zformulovali, přinesl zlepšení. Bude jistě předmětem ještě mnoha dalších posuzování, co je příčinou současného stavu, a kudy vede cesta k naplnění tohoto enormního volání českého byznysu,“ říká Tomáš Babáček, předseda Nominační rady Zákon roku a partner Deloitte Legal.
Autory vítězné novely je 17 poslanců. Novela má zkrátit proces povolování nejvýznamnějších staveb dopravní infrastruktury, zejména dálnic a železnic. Novela zavádí fikci souhlasu pro vydání závazného stanoviska. Dále zavádí institut předběžného uvedení v držbu, který urychluje vyvlastňovací řízení u významných dopravních staveb. Protože k urychlení došlo omezením práv účastníků řízení, zákon bude ještě zkoumat Ústavní soud.
„Osobně mě velmi těší, že zvítězila zrovna novela zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury, neboť se jedná o nominaci, kterou do užšího výběru navrhla Hospodářská komora České republiky. Pomalá výstavba těchto strategických staveb je problém, který podnikatele skutečně trápí. V této chvíli se připravuje další vládní novela tohoto zákona, která je ještě ambicióznější. V případě jejího přijetí lze očekávat velmi pozitivní dopady na podnikatelskou veřejnost,“ říká Vladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory ČR.
„Z výsledků hodnocení je zřejmé, že v popředí obecného zájmu stojí právní úprava, která se dotýká nejširšího okruhu lidí. Zároveň jde o právní předpis, jehož důsledky budou – pokud se podaří naplnit účel zákona – prospěšné jak obchodnímu sektoru, tak jednotlivým lidem. Zájem na rychlé výstavbě veřejně prospěšných staveb klíčových pro celou společnost se ukázal být jako vysoce převažující nad zájmy, které se dotýkají pouze některých adresátů právních norem (ochranné známky), nebo se sice širokého okruhu dotýkají, avšak nejsou pro běžného člověka příliš čitelné (oběhové hospodářství EU),“ dodává Robert Němec, místopředseda České advokátní komory.
Deloitte Legal pro jubilejní ročník zavedl také novou kategorii s názvem Vykřičník. V ní hlasující veřejnost nominovala zákon, který například čeká dlouho na projednání, nebo naopak existuje v české legislativě zbytečně a měl by se zrušit. Nominační rada letos vybrala z návrhů hlasujících čtyři Vykřičníky:
Regulatory Impact Assessment ke všemu a kvalitně – RIA se nyní v Česku zpracovává jen pro zlomek přijímaných právních předpisů a navíc v kolísající kvalitě.
Přehledy nových právních povinností – Součástí všech důvodových zpráv by měl být přehledný seznam nových povinností.
Nový stavební zákon – Proces povolování staveb v ČR je jeden z nejpomalejších na světě.
Dodržování předpisů zajistit jinak než hromadnými žalobami – Uzákonění hromadných žalob je nebezpečné, navíc aktuální návrh MSp předbíhá teprve připravovanou evropskou legislativu.
„Velký odstup vítězné nominace může být zapříčiněn i menším povědomím o dvou zbývajících nominovaných tématech, a jak se propíší do praxe. Z oběhového hospodářství se sice pomalu stává buzz word, jen málo firem si ale zatím dokáže představit, co hmatatelného to znamená právě pro ně. Přenesení tohoto konceptu do reálu je přitom právě jedním z velkých nadcházejících úkolů evropských firem a společnosti jako celku,“ komentuje výsledky Babáček.
„Nízké umístění třetí nominace (Nástroje pro zdravou konkurenci – změna zákona o ochranných známkách) vnímám v širším kontextu. V Česku panuje tradičně nízké povědomí o regulaci ochrany hospodářské soutěže. Co víc, nepanuje zde příliš silný konsensus ohledně hodnoty samotné zdravé konkurence,“ uzavírá Babáček.
