Tuzemské družstevní záložny skončily v roce 2016 s mírnou ztrátou zhruba jeden milion Kč. Předloni přitom vykázaly zisk 7,5 milionu korun. Vyplývá to ze statistiky České národní banky. Počet členů 11 kampeliček loni stoupl o 400 na 51.586.
Celková bilanční suma záložen loni meziročně vzrostla o 1,9 miliardy na 34,2 miliardy Kč. V objemu vkladů tak kampeličky daleko zaostávají za ostatními finančními sektory. Například v podílových fondech měli Češi na konci loňského roku uloženo 432 miliard korun, v penzijních fondech 383 miliard Kč a v bankách více než 1,5 bilionu korun.
Úrokové výnosy záložen v minulém roce klesly o 161 milionů na 1,435 miliardy Kč. Výnosy z poplatků a provizí se zvýšily o 423 milionů na 647 milionů Kč.
Kampeličky mají v souhrnu stále zhruba pětkrát více členů než v roce 2003, řekl ČTK analytik společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda. I loni podle něj nabízely výrazně vyšší úročení vkladů než banky, u termínovaných vkladů přesáhl nabízený úrok v některých případech dvě procenta, zatímco banky srovnatelné peníze nebyly s to úročit ani jedním procentem. Většina záložen si myslí na bankovní licenci, minimum z nich na ní ale reálně dosáhne, doplnil analytik společnosti Chytrý Honza František Bostl.
Sektor družstevních záložen se po problémech koncem 90. let minulého století transformoval a vklady klientů kampeliček víceméně rostou od roku 2002. Koncem 90. let se z kampeliček ztratilo osm miliard z 11,3 miliardy korun vkladů. V roce 2013 zkrachovalo Metropolitní spořitelní družstvo, o rok později pak záložna WPB Capital. Fond pojištění vkladů vyplatil v roce 2014 tisícům jejich klientů přes 14 miliard korun.
Družstevní záložny musí dodržovat stejně jako banky regulatorní limity a pravidla obezřetného podnikání. Všechny vklady fyzických osob v záložnách jsou stoprocentně pojištěny do 100.000 eur (2,7 milionu Kč). V případě, že by finanční instituce nemohla splnit své závazky, vyplácí vklady Garanční systém finančního trhu (dříve Fond pojištění vkladů).
