Zaměstnanci dál nebudou mít náhradu mzdy v prvních dnech nemoci

Zaměstnanci dál nebudou dostávat náhradu mzdy v prvních třech dnech nemoci. Novelu zákoníku práce, kterou předložili poslanci opoziční KSČM, dnes Sněmovna zamítla na návrh poslanců vládního hnutí ANO a opoziční ODS těsnou většinou hlasů.

Kritici předlohy mluvili o dopadech na zaměstnavatele a na ekonomiku a poukazovali na možné zneužívání neschopenek. Zastánci zase argumentovali hlavně prospěchem pro zaměstnance.

Sněmovna hlasovala o návrhu na zamítnutí normy hned třikrát. Pokaždé jej sice schválila, dvakrát ale bylo hlasování zpochybněno. V platném rozhodování hlasovalo pro zamítnutí novely 83 ze 163 přítomných poslanců, hlavně z řad ANO, TOP 09, ODS a KDU-ČSL. Proti bylo 72 poslanců, zejména z ČSSD, KSČM a Úsvitu.

Není důvod nepomoci zaměstnancům, hlavně s nižšími příjmy, hájila zrušení karenční doby za předkladatele Soňa Marková (KSČM). Předloha by podle ní mohla ušetřit peníze z veřejného zdravotního pojištění, když by nemocní zaměstnanci nebyli nuceni chodit do práce, kde můžou nakazit kolegy a navíc si zhoršovat svůj zdravotní stav. „Kolektivní vina by neměla být předmětem zákona,“ soudí Miroslav Opálka (KSČM).

Naopak podle Zbyňka Stanjury (ODS) by zrušení karenční doby jen zvýšilo zaměstnavatelům náklady práce. Její zavedení označil za správné. „Jako zázrakem klesla průměrná nemocnost našich zaměstnanců,“ podotkl. Ivan Pilný (ANO) poznamenal, že epidemie nevznikly a průměrný věk dožití neklesl. „Zákon je výrazně v neprospěch české ekonomiky,“ řekl o předloze KSČM.

Mezi její kritiky se zařadil v debatě i Jan Bartošek (KDU-ČSL), který připomněl, že koalice projednává možnost zavedení takzvaného zdravotního volna.

Nyní nedostávají zaměstnanci v prvních třech dnech nemoci nic. Náhradu mzdy poskytuje od čtvrtého do 14. dne nemoci za pracovní dny zaměstnavatel, a to 60 procent průměrného denního výdělku. Od 15. dne se dávky poskytují z nemocenského pojištění. Pokud by předloha KSČM prošla, zaměstnavatel by hradil 60 procent i první tři dny. Opálka řekl, že zaměstnavatele by to vyšlo podle propočtů na 3,3 miliardy korun ročně.

Obnovení náhrady mzdy v prvních třech dnech zanesla vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL do koaliční smlouvy. Podmínkou je ale shoda v tripartitě, která není. Pro zrušení karenční doby jsou dlouhodobě odbory.

Takzvanou karenční dobu zavedla v úsporném balíčku vláda Mirka Topolánka (ODS). Ústavní soud karenci k pololetí 2008 zrušil, kabinet ji prosadil znovu, ale snížil odvody firmám. Ústavní soudci poté tuto úpravu nechali v platnosti.

Odboráři trvají na zrušení tzv. karenční doby, tedy neproplácení nemocenské zaměstnancům v prvních třech dnech nemoci. Zaměstnanci by podle nich tak měli dostávat opět 60 procent platu od prvního dne nemoci. Nyní nemoci přecházejí a poškozují tak dlouhodobě své zdraví. Na dnešním manifestačním mítinku to řekl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Sněmovna však dnes novelu zákoníku práce poslanců opoziční KSČM, podle které měli zaměstnanci dostávat náhradu mzdy v prvních třech dnech nemoci, těsně zamítla.

Odbory zároveň požadují, aby nárok na pětitýdenní dovolenou měli i zaměstnanci soukromého sektoru. Požadují spojit pružnost forem práce a pracovní doby s náležitou ochranou či spolurozhodování odborů o agenturním zaměstnávání. „Mzdový dumping a zneužívání agenturních zaměstnanců jsou nepřijatelné,“ dodal Středula. Vyslovil se také pro potírání nelegální, tedy nehlášené práce, a takzvaného švarcsystému, tedy zaměstnávání na živnostenský list.

Od roku 2018 by měla začít platit pravidla výpočtu délky dovolené nově na základě týdenní pracovní doby. Další novinky v pracovněprávních vztazích navržené novelou zákoníku práce by měly vejít v platnost už v dubnu příštího roku, například pravidla pro práci z domu. Novela vyvolala střet mezi odbory a zaměstnavateli kvůli požadavku uzákonění pětitýdenní dovolené či zrušení neproplácení nemocenské v prvních třech dnech stonání. Nakonec dostanou zákonodárci normu bez kontroverzních návrhů.

Na počátku června se totiž zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů shodli na tom, že nebudou prosazovat své návrhy na úkor ostatních sociálních partnerů. Česko má nový zákoník práce od ledna 2007. Od té doby se pracovní kodex novelizoval už téměř čtyřicetkrát.

Newsletter