Komentář Wallera z Fedu podpořil růst amerických výnosů a dolar. Kurz zpevnil pod 1,0800 za euro. Rostoucí evropské i americké výnosy negativem pro měny regionu. Koruna ve ztrátě nad 25,30 za euro.

Záznam z jednání bankovní rady ČNB dne 20. prosince 2018

Jednání bankovní rady bylo zahájeno prezentací osmé situační zprávy, která vyhodnotila nově dostupné informace a jejich vliv na naplňování makroekonomické prognózy ze sedmé situační zprávy. Domácí inflace se v posledních třech měsících snižovala a v listopadu dosáhla dvouprocentního cíle. Nacházela se přitom pod prognózou, což bylo převážně důsledkem jednorázové šoku do růstu cen potravin. Oproti prognóze byl o něco nižší i růst regulovaných cen a cen pohonných hmot, naproti tomu jádrová inflace zrychlila a byla oproti prognóze lehce vyšší.

Přítomni: Jiří Rusnok, Marek Mora, Tomáš Nidetzký, Vojtěch Benda, Oldřich Dědek, Tomáš Holub, Aleš Michl.

 

Růst české ekonomiky ve třetím čtvrtletí setrval na úrovni 2,4 %, zatímco prognóza očekávala jeho mírné zrychlení. Odchylka ekonomického růstu od prognózy byla způsobena nižším příspěvkem čistého vývozu. Mírně nižší oproti predikci byla i spotřeba domácností. Opačným směrem působil rychlejší růst celkových investic a vládní spotřeby. Měsíční ukazatele naznačují pokračování solidního ekonomického růstu i v závěru letošního roku. Trh práce v souladu s prognózou vytváří výrazné inflační tlaky. Nedostatek volné pracovní síly při stále vysoké poptávce po práci vedl k dalšímu nárůstu počtu volných pracovních míst. Růst celkových mezd ve třetím čtvrtletí zůstal vysoký a mírně překonal prognózu. V tržních odvětvích přitom byla mzdová dynamika lehce pod prognózou, v netržních odvětvích naopak výrazně nad ní. Podrobnější diskuzi rizik stávající prognózy inflace lze nalézt v komentáři ke Grafu rizik inflační prognózy (GRIP).

V diskuzi navazující na prezentaci situační zprávy vyhodnotila většina členů bankovní rady rizika prognózy inflace na horizontu měnové politiky jako zhruba vyrovnaná. Proinflační působení kurzu, který je oproti prognóze slabší, je vyvažováno nižší pozorovanou inflací a aktuálním poklesem cen ropy. Bylo řečeno, že vyrovnaná bilance rizik představuje posun od minulé situační zprávy, kdy byla rizika vyhodnocena jako mírně proinflační. V režimu cílování inflace je proto adekvátní reakcí nastavení sazeb na úrovni konzistentní s poslední prognózou, tedy v aktuální situaci jejich ponechání na stávající úrovni. Oproti tomu jeden člen bankovní rady hodnotil rizika inflace jako proinflační. Poukázal přitom na to, že odchylka inflace od prognózy byla způsobena kolísavými položkami, kdežto jádrová inflace – jakožto indikátor poptávkových inflačních tlaků – se nacházela nad prognózou, což odráží i napjatou situaci na trhu práce a rychlý růst mezd. Několikrát zaznělo, že nastala doba, kdy rozhodování o nastavení měnové politiky bude složitější oproti roku 2018.  

Členové bankovní rady hodnotili vývoj domácí ekonomiky. Několikrát zaznělo, že mezera výstupu je kladná, což vytváří prostor pro další normalizaci úrokových sazeb. Bylo řečeno, že zvýšení měnověpolitických úrokových sazeb o 25 bazických bodů by vrátilo reálnou repo sazbu do nezáporných hodnot. Na druhou stranu někteří členové bankovní rady uvedli, že pro rozhodování o případném dalším růstu úrokových sazeb je třeba brát v úvahu vnější prostředí, kde úrokové sazby zůstávají nízké. Několik členů bankovní rady také zmínilo, že ačkoliv je mezera výstupu nepochybně kladná, existují náznaky jejího postupného přivírání, což oslabuje nutnost dalšího rychlého růstu úrokových sazeb.    

Budoucí vývoj kurzu byl opakovaně hodnocen jako významný faktor pro nastavení úrokových sazeb v roce 2019. Většina členů bankovní rady se shodovala, že slabší kurz oproti prognóze je vedle technických vlivů spojených s koncem roku dán zejména negativním sentimentem spjatým s globálními riziky, jakými jsou způsob odchodu Spojeného království z EU nebo protekcionistické tendence ve světovém obchodu. Bylo opakovaně řečeno, že pokud by byl v příštím roce kurz koruny oproti současné prognóze slabší, vytvářelo by to prostor pro rychlejší zvyšování úrokových sazeb. Vzhledem k nejistotě ohledně budoucího vývoje kurzu i případného zhmotnění uvedených globálních rizik byla několikrát hodnocena jako v současnosti optimální vyčkávací strategie na vyjasnění rizik při zpracování nové prognózy. Jeden člen bankovní rady však upozornil, že oslabený kurz může být projevem jeho žádoucího stabilizačního působení, napomáhajícího ekonomice adaptovat se na možný méně příznivý vývoj v zahraničí. V takovém případě by oslabení kurzu nemělo být automaticky chápáno jako vodítko ke zvýšení domácích úrokových sazeb.

Členové bankovní rady hodnotili také nastavení měnověpolitických sazeb z hlediska dosahování cíle finanční stability. Bylo opakovaně řečeno, že nastavení makroobezřetnostních nástrojů, jakými jsou limity v oblasti úvěrů na bydlení a kapitálové rezervy, je v současné době dostačující, a není proto potřeba klást takový důraz na zvyšování úrokových sazeb jako podpůrného nástroje dosahování finanční stability. V této souvislosti také zaznělo, že dosavadní zvýšení úrokových sazeb v kombinaci s nedávno přijatými makroobezřetnostními opatřeními je konzistentní s pozicí ekonomiky v hospodářském a finančním cyklu.

Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB většinou hlasů rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 1,75 %. Pro toto rozhodnutí hlasovalo pět členů bankovní rady: Jiří Rusnok, Marek Mora, Tomáš Nidetzký, Oldřich Dědek a Tomáš Holub. Dva členové hlasovali pro zvýšení sazby o 0,25 procentního bodu: Vojtěch Benda a Aleš Michl.

Zapsal: Jan Brůha, sekce měnová

Newsletter