Přítomni: Jiří Rusnok, Marek Mora, Tomáš Nidetzký, Vojtěch Benda, Oldřich Dědek, Tomáš Holub, Aleš Michl.
Jednání bankovní rady bylo zahájeno prezentací šesté situační zprávy, která vyhodnotila naplňování makroekonomické prognózy z páté situační zprávy ve světle nově dostupných informací. Podle stávající prognózy setrvá celková inflace ve zbytku letošního roku nad horní hranicí tolerančního pásma. Na horizontu měnové politiky, tedy ve druhé polovině příštího roku, se inflace vrátí do blízkosti dvouprocentního cíle. S prognózou je konzistentní stabilita domácích tržních úrokových sazeb do poloviny příštího roku a poté jejich postupný nárůst.
Členové bankovní rady se shodovali, že rizika stávající prognózy jsou výrazná a že aktuální epidemická situace zvyšuje nejistotu ohledně budoucího ekonomického vývoje. Bylo opakovaně řečeno, že v kontextu současné vysoké nejistoty se stávající prognóza poměrně dobře naplňuje. Odchylky od prognózy jednotlivých veličin, například u HDP, investic, jádrové inflace nebo růstu mezd v tržní sféře, by ve standardních dobách byly považovány za relativně znatelné, ale nyní je možné označit je za nevýznamné. Bankovní rada se shodovala, že ponechání úrokových sazeb beze změny je v současné situaci adekvátním měnověpolitickým rozhodnutím.
Značná část debaty se týkala rizik a nejistot. J. Rusnok uvedl, že k přetrvávajícím vnějším nejistotám, které se s probíhající pandemií ještě prohloubily (deglobalizace, obchodní války, brexit, příklon k zelené energii) se nově přidaly i domácí nejistoty. Mezi členy bankovní rady přitom převažoval názor, že aktuální zhoršení epidemické situace v České republice a s tím související případná vládní i podniková opatření a dobrovolná omezení ze strany domácností mohou působit ve směru nižší domácí ekonomické aktivity ve srovnání se stávající prognózou. Bylo opakovaně zmíněno, že karanténní opatření však nemusejí mít jednoznačně protiinflační dopady, zvláště pokud by výrazně oslaboval kurz koruny, jak tomu bylo během první vlny na jaře letošního roku (O. Dědek, T. Holub).
Přetrvávajícím faktorem, který může částečně kompenzovat ekonomické dopady zhoršené epidemické situace, jsou podle většiny členů bankovní rady dodatečná rozpočtová opatření zvažovaná v současnosti vládou České republiky, případně spojená s čerpáním evropských fondů. Podle A. Michla je fiskální expanze nejvhodnějším doplňkem k měnové politice, a proto podporuje vládní návrhy na snížení daní v příštím roce. Zároveň ale zdůraznil, že není možné pomáhat ekonomice donekonečna prostřednictvím různých programů (Antivirus, moratorium na splátky úvěrů apod.).
Další část debaty byla věnována skladbě nabídkových a poptávkových faktorů stojících za vývojem domácí inflace. M. Mora upozornil, že Česká republika se vlivem stále vysoké pozorované inflace výrazně odlišuje od naprosté většiny států Evropské unie. Jen částečným vysvětlením je podle něj možná snaha firem kompenzovat si ušlé zisky z doby jarní uzávěry ekonomiky. Podle V. Bendy může být jedním z důvodů narušení dodavatelsko-odběratelských vztahů. T. Nidetzký připomněl, že z pohledu režimu flexibilního cílování inflace je přechodně zvýšená inflace pro ekonomiku výhodou, protože umožní absorbovat část šoku spojeného s koronavirovou krizí. Podle něj je možné přechodné odchylky od cíle na jednu či druhou stranu v souvislosti s tímto mimořádným šokem tolerovat bez ztráty ukotvenosti inflačního cíle a kredibility měnové politiky. Další členové bankovní rady souhlasili, že velkou roli hrají též doznívající vysoká poptávka a přehřátí trhu práce z období před propuknutím pandemie. Většina z nich se přikláněla k názoru, že se jedná o dočasný jev a nakonec dojde ke zvolnění inflace pod vlivem celkově utlumeného poptávkového prostředí a zchlazení trhu práce.
Bankovní rada diskutovala současné i budoucí nastavení měnové politiky. Podle J. Rusnoka je evidentní, že měnové podmínky jsou v současnosti dostatečně uvolněné. V tuto chvíli ani výhled, byť je nejistý, nevyžaduje žádný další krok v podobě změny úrokových sazeb. T. Nidetzký konstatoval, že dobrá kondice a likviditní pozice našeho finančního sektoru zatím nevytvářejí tlak na měnovou politiku a nedochází ani k přelivu negativních ekonomických dopadů do finančního a zejména bankovního sektoru. Nicméně podle T. Holuba a M. Mory poslední vývoj koronavirové nákazy zvyšuje do budoucna pravděpodobnost dalšího uvolnění měnové politiky a nutnosti použití nekonvenčních nástrojů. M. Mora proto označil rizika prognózy za protiinflační s tím, že zejména nepovažuje za pravděpodobnou rostoucí trajektorii úrokových sazeb na jejím dlouhém konci. O. Dědek uvedl, že silným argumentem proti snížení úrokových sazeb je zvýšená inflace, která se minimálně do konce letošního roku bude nacházet nad tolerančním pásmem cíle. Navíc s přicházející druhou vlnou pandemie oslabil kurz koruny, a uvolnil tak měnové podmínky.
Podrobnější diskuse se proto týkala také měnového kurzu, který v posledních týdnech oslabil. T. Holub zmínil, že kurz aktuálně opět sehrává roli vítaného automatického stabilizátoru, když jeho oslabení odráží možné zhoršení makroekonomického výhledu v souvislosti s vývojem epidemické situace. Současné oslabení přitom podle něj může českou ekonomiku podpořit více než na jaře, kdy příliš nepomohlo vývozcům, neboť některé trhy byly zavřené. Slabší koruna tehdy zároveň nežádoucím způsobem zdražovala dovoz mimo jiné potřebného zdravotnického materiálu ze zahraničí. Podle V. Bendy kurz aktuálně reaguje velmi silně na vývoj sentimentu. Jeho další oslabování by nepřineslo žádoucí dodatečné uvolnění měnových podmínek, nýbrž by vedlo spíše k udržování zvýšené inflace s negativním dopadem na kupní sílu domácností. S tím souhlasili i někteří další členové bankovní rady (J. Rusnok, O. Dědek, T. Nidetzký). J. Rusnok přitom uvedl, že pokud by se kurz začal odchylovat příliš dramaticky od rovnovážné hodnoty, mohl by se stát spíše vestavěným destabilizátorem, což ovšem není aktuální situace.
Po projednání situační zprávy bankovní rada České národní banky na svém jednání jednomyslně ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Dvoutýdenní repo sazba tak zůstává na 0,25 %, diskontní sazba na 0,05 % a lombardní sazba na 1 %.
Zapsal: Jan Syrovátka, sekce měnová
